Potřebujeme nahradit výkon odpovídající třem Temelínům, bez jádra to nepůjde, tvrdí vládní zmocněnec
Vláda schválila model financování nových jaderných bloků. Stavby za stovky miliard korun v Dukovanech a možná i v Temelíně má zaplatit polostátní firma ČEZ přes svoje dceřiné společnosti, stát jí má garantovat výhodné půjčky od bank.
„Budeme odstavovat výkon odpovídající třem Temelínům (do roku 2035), a to v jaderných (Dukovany) a uhelných zdrojích. Čím ho můžeme nahradit?“ ptá se vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a bývalý ředitel ČEZu Jaroslav Míl.
Jakmile Německo odstaví uhelné elektrárny, tak tady základní zdroje zatížení prostě nebudou. A platí, že nejdražší elektřina je ta, kterou nemáte. Belgie loni zkolabovala, neměla proud a platila 300 eur za MWh.
Jaroslav Míl
Jedinou možností je podle něj jaderná energetika – využití biomasy, vodních, větrných či fotovoltaických zdrojů prý u nás není v potřebném rozsahu možné, uhelné i plynové elektrárny produkují emise a závislost na dovozu elektřiny je nebezpečná, v budoucnu jí totiž v Evropě nemusí být dost.
Kromě jádra chceme i další solární elektrárny, říká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš
Energetická firma ČEZ mění svoji podnikatelskou strategii. Kromě jaderných elektráren tak chce v dalších letech stavět i nové zelené zdroje. Nejslibněji vypadají podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše solární elektrárny. A to i přes to, že už nemají dotace výkupních cen elektřiny.
„Pokud chceme splnit klimatické cíle, ke kterým se Česko zavázalo, tak spalováním biomasy to nepůjde. Potřebujeme zajistit stabilní zdroj energie, který udrží chod soustavy i v krizových stavech,“ zdůrazňuje bývalý ředitel ČEZu.
Podle kritiků je model financování rizikový. Míl ovšem argumentuje, že není možné propočty jednotlivých modelů zveřejnit, protože potenciální dodavatelé by podle nich mohli upravit své nabídky.
Také se domnívá, že stavba jaderných elektráren v zahraničí se prodražuje především kvůli povolovacím řízením, nevhodnému dodavatelskému modelu nebo nezkušenosti dodavatele: „Když stejné firmy stavěly mimo území Evropy či Spojených států, tak se jim dařilo elektrárny dokončovat včas a s dodržením rozpočtu.“
Obnovitelné zdroje se vyplatí
„Není to jen o povolovacím řízení, zvyšují se požadavky na jadernou bezpečnost. Máme stavět uprostřed Evropy a ta pravidla tu budou, těžko je budeme nějak zjednodušovat,“ reaguje energetický expert a předseda ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.
Poukazuje na to, že povolovací řízení na jednoduchou větrnou elektrárnu trvá sedm let: „Stát nedává žádné garance investorům, že se během sedmi let nezmění ekonomické nebo legislativní podmínky, ani smlouvu, že to od nich převezme, pokud se tak stane. Je špatně zaměřovat se pouze na jadernou energetiku.“
Máme přebytek výkonu a jsme jedním z největších exportérů elektřiny na světě, takže nějakou rezervu máme. Obnovitelné zdroje mohou nahradit ty uhelné, ale není možné, aby se dále zvyšovala spotřeba.
Edvard Sequens
Baterie i obnovitelné zdroje se musí ještě dál vyvíjet, obhajuje německou Energiewende expert
Kancléřka Angela Merkelová potvrdila, že Němci chtějí být do roku 2050 klimaticky neutrální. Země už v roce 2011 ohlásila prudký obrat v energetické koncepci, tzv. Energiewende, tedy úplně se obejít bez jaderných zařízení a postupně zavřít i uhelné elektrárny.
Sequens kritizuje absenci veřejně dostupných ekonomických analýz jednotlivých variant:„Jediná čísla k diskuzi jsou v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice a ta jsou zoufale podhodnocená, pokud jde o investiční náročnost. Chybí analýzy dopadů na budoucího spotřebitele elektřiny.“
„Rolí vládního zmocněnce je prosadit výstavbu jediného bloku v Dukovanech o výkonu 1200 MW. To řeší asi 3 % naší konečné spotřeby energie. Pokud ale máme řešit klimatickou změnu, musíme vyřešit nějakých 70 % naší energetické spotřeby,“ podotýká.
Výstavba jaderných bloků je navíc podle Sequense velmi drahá oproti rozvoji obnovitelných zdrojů, které snižují energetickou závislost i emise. „Pojďme odblokovat situaci pro obnovitelné zdroje a napřít stejnou energii, kterou dáváme do přípravy nového jaderného zdroje, do transformace naší energetiky,“ vyzývá předseda ekologického sdružení Calla.
Související
-
Nestačí jen přestat vyvážet elektřinu, potřebujeme nové jaderné reaktory, tvrdí náměstek
„Loni jsme vyvezli 15 TWh. Když odstavíme 4 GW uhelných elektráren, tak odstraníme 32 TWh elektřiny. Nový instalovaný výkon potřebujeme,“ zdůrazňuje René Neděla.
-
Zelená energie je často levnější, špinavé technologie je třeba zakázat, radí expert
Ve Spojených státech dnes solární energetika zaměstnává více lidí než ropný a plynový sektor a vytváří řadu dobře placených pracovních míst.
-
Stát se prodejem uhelných elektráren střílí do vlastní nohy, kritizuje Rovenský z Greenpeace
Státní energetická koncepce počítá s utlumováním uhelných elektráren, soukromí vlastníci je ale podle Jana Rovenského plánují používat další desítky let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.