Stát se prodejem uhelných elektráren střílí do vlastní nohy, kritizuje Rovenský z Greenpeace

„Když Česká republika přestane emitovat oxid uhličitý, tak tím přispěje ke snížení globální teploty o 0,001 °C. Když to samé udělají Spojené státy, budou to asi 0,4 °C,“ srovnává František Hrdlička z Hospodářské komory ČR.

Poukazuje i na to, že neustále a závratným tempem roste spotřeba fosilních paliv v Číně, Indii nebo Indonésii. Naopak Česku by ke splnění limitů stačilo dodržovat schválenou Státní energetickou koncepci, která po roce 2040 počítá s významným utlumením uhelných elektráren. To se ale neděje.

Evropské státy v tom balíčku, který by měl zabránit katastrofě, představují minoritní podíl. Přesto dělají mnohem víc než ostatní státy světa.
František Hrdlička

Zvýšení cen energií je příliš razantní, kritizuje Gloc ze Sdružení obrany spotřebitelů

• Upravit
• Smazat

Čeští zákazníci zaplatí příští rok za energie podstatně větší částky než dosud. Některé domácnosti ročně vydají až o tisíce korun víc. Musejí dodavatelé takto zdražovat?

„Proč v severních Čechách neutlumujeme výrobu uhlí? Protože bychom ten region hospodářsky porazili. Pořád hovoříme o energetických a klimatických aspektech, ale podstatný je i sociální aspekt. Už dnes máme 200 tisíc domácností na hranici energetické nouze. A zdražujeme elektřinu i plyn,“ upozorňuje.

Hrdlička zmiňuje například i negativní vliv německých větrných parků: „Třetina výkonu je oteplení vzduchu. To není zanedbatelné. Proudění ze severu je významné, jistě jste si povšlimli, že u nás významně méně prší a letos pravděpodobně klesne výroba v bioplynových stanicích, protože se neurodilo.“

Řešením je biomasa

„Mikroklimatické dopady větrných elektráren samozřejmě existují, ale je dobré si porovnávat jednotlivé vlivy. Podobným problémům, jakým letos v létě čelila Evropa, čelí celý svět. A to i tam, kde žádné větrné elektrárny nemají,“ reaguje Jan Rovenský z Greenpeace.

Hlavní příčinou je podle něj nárůst průměrné globální teploty, větší množství energie v atmosféře a oteplování. „Evropa je velmi bohatá a má dost peněz na případné adaptace. Ale lidé, na které dopadne změna klimatu nejdrsněji, tuto výhodu nemají,“ vysvětluje Rovenský, podle něhož je snižování emisí výhodné i z hlediska omezování migrace do Evropy.

Evropa ve srovnání s ostatními zeměmi – například Spojenými státy – dělá sice víc, ale ne dost.
Jan Rovenský

Česko má podle Rovenského dostatečný potenciál pro využití obnovitelných zdrojů, a to především v cíleně pěstované energetické biomase. „Můžete ji spalovat v okamžiku, kdy ji potřebujete. Ne jen když vám svítí nebo fouká. Oproti okolním zemím máme velké množství nevyužívané zemědělské půdy,“ tvrdí.

Čtěte takéVětší ambice, více konkrétních činů. Šéf OSN vyzval k intenzivnějšímu boji proti změnám klimatu

Uhlí by prý mělo být v souladu se státní koncepcí využíváno především v teplárenství. Rovenský proto kritizuje stát jako majoritního vlastníka ČEZu, který místo aby uhelné elektrárny zavíral, tak je prodává soukromým firmám, které je pak budou chtít provozovat další desítky let.

„Stát se střílí do vlastní nohy a koncepci – která je v tomto ohledu napsána neambiciózně, ale jde správným směrem – sám sabotuje,“ míní vedoucí energetické kampaně Greenpeace.

Zároveň připouští, že jaderné elektrárny v Temelíně a v Dukovanech budou i nadále potřeba, není ale nutné stavět nové. „V rámci životnosti stávajících vytvoříme dostatečný polštář pro nástup obnovitelných zdrojů a kolem roku 2040 dokážeme většinu energie vyrábět bez jádra a uhlí,“ věří Rovenský.