Žonglování s penězi, kritizuje starosta změnu v placení nepedagogů. „Změna je potřeba,“ hájí se ODS

Pane starosto, můžete připomenout, co konkrétně vás nejvíc znepokojuje?

Ležák (PRO Luhačovice): Mně nejvíce znepokojuje už samotný začátek, protože jsme se dozvěděli, že se chystá tato změna až na podzim. Shodou okolností jsme měli zrovna setkání všech starostů Zlínského kraje, kde se toto téma otevřelo. Byla tam velká nevole, všech 177 přítomných starostů odsouhlasilo, že by se měla poslat připomínka.

Čtěte také

Jak vyřešit platy nepedagogů? Obce mohou školám pomoct s „papíry“ a vytvořit příspěvkové organizace

A po konferenci Svazu měst a obcí na konci listopadu, kde pan ministr Mikuláš Bek (STAN) prezentoval tento scénář, jsme poslali otevřený dopis. A to jak panu premiérovi, panu prezidentovi, tak všem poslaneckým klubům i senátorům ohledně toho, aby se, když se připravuje natolik zásadní změna, která jde do školství, zapojily i obce a zřizovatelé.

Bylo to, podotýkám, v okamžiku, kdy se schvalovaly rozpočty všech obcí. Historicky se ještě nestalo, aby se operovalo se změnou zákona, navíc ještě navrhovanou poslaneckým pozměňovacím návrhem. Zasáhne to do rozpočtu dvou třetin z šesti tisíc obcí, které budou muset rozpočtovým opatřením změnit své financování. Ale nikdo nevěděl, jak to bude.

Paní poslankyně, jak tuhle kritiku vnímáte?

Zajíčková (ODS): Celý problém vnímám dvou rovinách. První rovina je potřebnost této změny. Tady se podle mě většina aktérů shodne na tom, že oddělit pedagogickou a nepedagogickou činnost od sebe je správný krok. Napravujeme nedostatky, které se ukazují po 20 letech a komplikují práci mnohým ředitelům škol.

Druhá rovina je doba načasování a způsob provedení. A tady mi nezbývá než dát za pravdu panu Ležákovi ohledně způsobu provedení a toho, že takhle zásadní změna je řešena pozměňujícím návrhem.

Jedenáct miliard

Pane starosto, vy tvrdíte, že vám budou chybět peníze. Ministerstvo financí ale říká, že jen za čtyři měsíce, od září do prosince 2025, vám posílá 11 miliard. A to je víc, než byste dostali podle předchozího financování.

Ležák: Vysvětlím to velmi jednoduše. Je to takové „žonglování s čísly“. Všichni – jak na ministerstvu, tak zřizovatel i ředitelé – vědí, že aby si dokázali udržet nepedagogičtí pracovníci na školách, musí je ředitel sanovat i z financí, které jdou na pedagogy.

Čtěte také

Méně biflování, víc gramotnosti, slibuje ministerstvo školství. „Chybí další kroky,“ říká poslankyně

Pokud tuto povinnost hodíme na obce, tak přijdou o „vatu“, kterou měl každý ředitel. A bude potom už na jednotlivých obcích, aby to dofinancovaly a našly prostředky ve svém rozpočtu na uklízečky nebo školníky.

Řeknu konkrétní případ. Dochází k tak fatálním situacím, že na rok 2025 má podle tarifu uklízečka na škole plat 20 130 korun. Minimální mzda je 20 800 korun. Už teď dochází k tomu, že ředitel to musí uměle dofinancovat, aby vůbec dostala minimální mzdu.

Paní Zajíčková, jak tuhle nerovnost vnímáte? Bude stačit 11 miliard, o kterých mluví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)?

Zajíčková: 11 miliard je na letošní rok a pro následující rok už to bude řešeno přes změnu rozpočtového určení daní. Ale chtěla bych říct ještě jednu věc. Pan starosta řekl, že se platy nepedagogů musely sanovat z balíku, který byl určen pro pedagogy. Ale každý člověk musí uznat, že toto je nesystémové. Takhle to přece nemůže být.

Nesystémové možná. Ale asi nezbytné v provozu, jak o tom mluvil pan starosta, nebo ne?

Zajíčková: Ano, ale také jsem byla starostkou velké městské části v Praze. Měli jsme 100 tisíc obyvatel, zřizovali jsme 13 základních škol, asi 10 mateřských samostatných škol.

A jeden z prvních kroků, které jsem přinesla do rady městské části, bylo, abychom každé naší příspěvkové organizaci, myslím mateřské a základní škole, přispěli půl úvazkem na nepedagogy. Protože už před šesti lety jsem věděla, že situace je velmi složitá a neúnosná. Ale dokázala jsem přesvědčit svoje kolegy v radě, že to je nezbytné.

Povede nový způsob financování k efektivnějšímu nakládání s penězi? A bude mít scelovací vliv na fragmentované české školství? Nebo je to jen způsob, jak přenést odpovědnost za rušení škol na obce? Poslechněte si celý pořad Pro a proti s Karolínou Koubovou.