Expert: Nechme rozpočet školství na stejné úrovni, nic se nestane? Tohle dopadne na příští generace

Kolik miliard korun navíc by podle vás měla vláda určit pro ministerstvo školství?

To je špatná otázka na ekonoma, protože ekonomové nedělají politické soudy. Řekl bych, že tu jsou dvě důležité věci, které by měly v této opět zmatené diskuzi zaznít. 

To, že na ministerstvu školství nebude v rozpočtu dostatek prostředků, bylo jasné už loni v listopadu, kdy ministerstvo financí předložilo střednědobý rozpočtový výhled. A tam bylo ještě méně peněz, než bude mít rezort letos. 

A za druhé na roky 2026 a 2027 jsou opět předpokládány pouze výdaje, jaké jsou letos. To znamená, že si zaděláváme každý rok, dvanáct měsíců předem, na ten samý problém. Pořád dokola. Neumíme se poučit. 

Čtěte také

Univerzity potřebují přidat. Bude maturovat více dětí, které půjdou na vysoké školy, zdůrazňuje Bek

V posledních letech roste počet žáků, tím pádem i pedagogů a asistentů. Má stát šanci všechno tohle dohnat a přizpůsobit finance reálným potřebám škol? 

Počet žáků skutečně rostl, a to nejen v důsledku příchodů lidí z Ukrajiny. Rostla i potřeba učitelů a pedagogických pracovníků, protože se postupně zavádí něco, co jsme tady neměli a na čem jsme strašně šetřili, a to je inkluze. Neudělalo se to ideálně, ale konečně jsme tak zavedli něco, co vyspělé země mají a musí mít. 

Nemůžeme se divit, že nároky na školství rostou. I díky tomu, že jsme inkluzi nefinancovali, tak jsme v roce 2015 až 2016 měli jedny z nejnižších výdajů na školství. Strašně jsme šetřili dvacet let a teď to doháníme. 

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) upozorňuje, že počet učitelů rostl příliš rychle i kvůli současnému nastavení financování škol. A proto se po dohodě se školskými asociacemi a odbory od září snížil počet hodin, které školám proplácí stát, o pět procent. Chápu to správně, že stát musí dál šetřit, i když by školství reálně potřebovalo přidat?

Nárůst počtu učitelů i pedagogických pracovníků byl za poslední roky celkem přirozený. Kdyby měl pokračovat, tak už by to nebylo zdravé, protože počet žáků by se v příštím roce měl zastavit. Takže v tomto směru už je dobré začít brzdit. 

Nicméně Česká republika nemá příliš mnoho učitelů. Má nedostatek učitelů na prvních stupních a příliš mnoho učiteů na středních školách. To je strukturální problém a není to problém samotného počtu učitelů. 

Čtěte také

Je odpovědností vlády nastartovat velké systémové reformy, které ušetří, zdůrazňuje sociolog Prokop

Vidíte jako reálné, že se podaří navýšit platy nepedagogickým pracovníkům? 

To je složité, protože zde hrají velkou roli rozhodnutí tisíců ředitelů, kteří žonglují v obrovské každoroční nejistotě, jak rozdělit prostředky, které mají, na učitele i nepedagogické pracovníky. 

Přinejmenším musí dohnat úroveň minimální mzdy. Když se podívám do čísel, tak nepedagogičtí pracovníky jsou většinou těsně nad minimální mzdou. A když se bude minimální mzda zvedat, tak ten problém pro ředitele bude ještě větší. A my nedokážeme předvídat, jak to nakonec udělají. 

Ministr Bek pro Český rozhlas Plus řekl, že podle něj reálně chybí ve školství řádově desítky miliard. Co si o tom myslíte? 

Tady je potřeba říct, že aby se ve školství podařilo udělat nějaké reformy, tak musíte mít nějakou páku. A ta jsou dodatečné peníze tak, abyste přesvědčili aktéry, že změny, které jsou pro některé z nich bolestné, je potřeba udělat. 

Pokud vám ale rozpočet několik let za sebou klesal a v současnosti vlastně zůstává zachován, tak je velmi obtížné udělat ve školství jakoukoliv změnu.  

Školství je jako letadlová loď. Když do ní nedáváte peníze, tak se dlouho nic nestane. Alespoň na první pohled. Učitelé nepřestanou učit. Ale budou učit hůř. A to jsou věci, které uvidíme za deset dvacet třicet let, jak kvalitně se ve školách učí a kdo tam učí. 

Ano, můžeme nechat rozpočet na současné úrovni. Reálné dopady uvidí až budoucí generace.