Ministr školství Bek: Vláda se k výdajům zavázala. U obrany se také nikdo neptal, kde na to vzít
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce pro svůj resort příští rok desítky miliard korun navíc. Podle médií by mohlo jít až o 40 miliard korun, konkrétní číslo ale ministr hodlá potvrdit až po projednání návrhu vládou. „Vláda by měla směřovat k naplnění svého programového prohlášení, které počítá s tím, že výdaje na školství budou na průměru zemí OECD. To v zájmu rozpočtové stabilizace v tomto roce rozhodně neplatí,“ uvádí.
Bek prozrazuje, že 6 miliard korun navíc by měly získat vysoké školy, aby se mohly připravit na příchod silných populačních ročníků, které jsou nyní na středních školách.
Čtěte také
„A další navyšování se týká infrastruktury. Obávám se, že bez zásahu státu se zřizovatelům, což jsou obce, kraje a města, nepodaří včas vyrovnat s demografickými posuny, a to zejména kolem velkých měst,“ vysvětluje.
Náklady na to prý určitě přesáhnou 16 miliard a je na vládě, kde peníze najde. „Když jsme navyšovali prostředky na obranu, tak ministryně obrany také nemusela přijít s tím, kde se peníze vezmou,“ podotýká.
Zároveň se ohrazuje proti kritice ze strany předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, která Bekův přístup označila za populistický. „Je to naprosto nefér, předsedkyně nerespektuje vládní programové prohlášení, které podepsala. Neměli bychom si tyto věci vyříkávat v médiích, ale na vládních jednáních. Já jsem k tomu připraven,“ deklaruje.
Méně odkladů, větší úspory
Bek poukazuje na to, ve školství už došlo k úsporám, například nepopulárním snížením tzv. PHmaxu, tedy maximálního počtu hodin výuky na školách.
„Systém má celou řadu vad a je z minulosti principiálně špatně nastavený. Ale s asociacemi ředitelů škol jsme vyjednali snížení o 5 procent, což v příštích letech přinese výraznou úsporu,“ tvrdí.
Čtěte také
Úspory by mělo přinést i snížení počtu odkladů školní docházky. Návrhy, které by k tomu měly vést, teď projednává sněmovní školský výbor a v krátkém čase by se mělo definitivně rozhodnout o opatřeních.
„25 procent dětí zůstává v mateřské škole o rok déle, než by teoreticky mělo. V řadě zemí se odklady týkají jednotek procent dětí, u nás je to číslo prostě vysoké a musíme s tím něco dělat,“ zdůrazňuje.
Jednou z podmínek je například i přechod k formativnímu hodnocení a opuštění známkování v prvních ročnících základní školy. „Hlavně v 1. a 2. třídě mezi dětmi přirozeně existují rozdíly a vývoj probíhá do jisté míry skokově. Rozdíly se mohou srovnat snadněji, když děti nebudeme vystavovat známkování,“ věří ministr.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Slejšková: Školství je jako orloj, jedno kolečko ho může zablokovat. Změna musí být rychlá a celková
Ministerstvo školství zahájilo dvouměsíční veřejné konzultace nového rámcového vzdělávacího programu. Co by měly přinést?
-
Petr Šabata: Hnutí STAN je už třetí rok zodpovědné za školství, výsledky jsou chabé
Ostuda s elektronickými přihláškami na střední školy je selháním hnutí Starostové a nezávislí, které je ve vládě Petra Fialy od prosince 2021 odpovědné za vzdělávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
