Postcovidový syndrom? Poroste počet lidí s infarkty a onemocněním srdce, zjistili vědci v nové studii

Lékaři od samého začátku pandemie vědí, že koronavirus SARS-CoV-2 vedle plic napadá i další orgány včetně srdce a cév. Bohužel se také ukazuje, že u řady lidí se po odeznění akutní fáze nemoci objevuje široká škála dlouhodobých zdravotních problémů souhrnně označovaná jako dlouhý covid či postcovidový syndrom.

Čtěte také

Postcovidový syndrom? Máme pacienty s poruchou čichu i rok po prodělané nemoci, přiznává lékař

Jeho výzkumu se teď vedle plicních lékařů, neurologů a dalších odborníků věnují i kardiologové, kteří evidují vyšší počet infarktů, srdečních arytmií nebo mozkových mrtvic.

Celkem jde o 20 kardiovaskulárních nemocí a komplikací, u nichž vědci prokázali významně vyšší riziko i rok po prodělání covidu-19. Badatelé to dokládají na skupině více než 150 tisíc amerických veteránů, kteří nemoc prodělali během roku 2020 a první poloviny ledna 2021.

Jejich zdravotní stav srovnali s více než pěti miliony lidí ze stejné databáze, kteří se v dané době nenakazili. Druhou obdobně velkou kontrolní skupinou tvoří zdravotní informace veteránů z doby před začátkem pandemie. Ve srovnání s nimi podle serveru Nature měli veteráni po boji s covidem například vyšší riziko srdečního selhání (73 procent), infarktu (63 procent) či mozkové mrtvice (52 procent).

Poškození srdce a cév

„Jde o jasný důkaz dlouhodobého poškození srdce a cév. Podobné věci se mohou dít i v mozku a dalších orgánech, což vede k příznakům charakteristickým pro dlouhý covid, včetně mozkové mlhy,“ popsal jeden z autorů studie, klinický epidemiolog Ziyad Al-Aly z Washington University in St. Louis v rozhovoru pro časopis Science.

S tím, že kardiologové by se měli připravit na zvýšený počet zdravotních komplikací. Velký význam závěrům amerického výzkumu přikládají také čeští lékaři, kteří se ale na studii nepodíleli.

„Výsledky můžeme paušalizovat tak, že po prodělaném covidu stoupá riziko prakticky všech srdečně cévních komplikací. Týká se to infarktu myokardu, mozkových cévních příhod, srdečního selhání,“ podotýká Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie LF UK a VFN v Praze a předsedá České kardiologické společnosti.

Čtěte také

Prodělali jste covid a stále se cítíte oslabení? Nejste sami, příčiny post-covidu vědci zatím hledají

Má za to, že jde o velmi dobře provedenou studii založenou na robustních datech, ale je třeba ji číst dopodrobna.

„Ukazuje se totiž, že ohrožení jsou hlavně pacienti, kteří byli hospitalizováni kvůli těžšímu průběhu covidu a zejména ti, kteří byli na jednotkách intenzivní péče. Statisticky je pravda, že i po mírném onemocnění se zvyšovalo riziko srdečně cévních onemocnění. Na druhou stranu je třeba říct, že navýšení rizika nebylo zas tak dramatické, abychom kvůli tomu měli být neklidní,“ poznamenává Linhart.

Podle cévního specialisty Jana Piťhy z Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze americká studie potvrdila, že covid-19 je významné kardiovaskulární onemocnění.

„Když se covid dostane mimo dýchací cesty, tak se stává cévním problémem. To se stává bohužel docela často. Vede k zánětům cévní stěny a příliš si nevybírá, takže tam dochází k trombózám v cévách, žilách i tepnách. To pro nás nebylo úplné překvapení. Trošku překvapivé je, že i mírné formy covidu zvedají výskyt komplikací (…) Mezi významné rizikové faktory, jako jsou kouření, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak nebo cukrovka, teď přibyl covid-19,“ podotýká Piťha.

Jisté omezení výzkumu vidí v tom, že se zakládá na zdravotních datech převážně bílých amerických mužů starších 60 let. „Byli to zejména starší chlapi z veteránských nemocnic, což je trochu omezující. Nám totiž z těch prvních analýz vyplývá, že možná víc trpí ženy,“ poukazuje Piťha na předběžná kardiologická data z IKEMu, kde právě zahajují tříletou studii akutního koronárního syndromu a možných souvislostí s covidem i očkováním u stovek pacientů a pacientek mladších 60 let.

Počet nemocných poroste

Lékaři teď s ohledem na zmíněné poznatky, ale i kvůli výpadkům preventivních kontrol v době pandemie očekávají, že počet případů srdečních a cévních onemocnění z řady příčin vzroste.

„Nebude to záležitost měsíců, ale spíše let. Ten problém, který je zdravotní a postcovidový, pravděpodobně odezní, ale musíme si uvědomit, že pandemie zhoršila spoustu dalších věcí. Populace ztloustla a přestala se hýbat. Dále jde o socioekonomické problémy. Víme, že ty jsou v těsném vztahu k riziku kardiovaskulárních chorob,“ podotýká Aleš Linhart a poukazuje mimo jiné na vysokou inflaci psychické problémy jako deprese, které můžou mít vliv na kardiovaskulární choroby.

Čtěte také

Zdá se, že postcovidový syndrom časem mizí, dlouhodobé plicní změny má minimum pacientů, tvrdí pneumolog Koblížek

Kardiologové teď hodnotí prodělání covidu-19 jako rizikový faktor zejména u těch, kteří byli hospitalizovaní. Je i otázkou, jak se přibývající poznatky projeví na léčebné praxi.

Podle Jana Piťhy teď například zvažují agresivnější léčbu a podávání vyšších dávek léků na ředění krve po delší dobu s ohledem na to, že koronavirus také podněcuje vyšší srážlivost krve.

Pokud jste covid-19 prodělali, rozhodně se podle oslovených lékařů vyplatí zkusit oslabit další rizikové faktory kardiovaskulárních chorob, jako je nadváha nebo kouření, které na rozdíl od vyššího věku lze omezit. Dále radí se hýbat, v případě vyššího cholesterolu, krevního tlaku či cukrovky brát předepsané léky a rozhodně nepodceňovat preventivní kontroly.

Celý příspěvek Štěpána Sedláčka najdete v audiu.