Postcovidový syndrom? Máme pacienty s poruchou čichu i rok po prodělané nemoci, přiznává lékař

1. únor 2022

Švédská lékařská univerzita Karolinska Institutet dělala podrobné testy u lidí, kteří onemocněli covidem už na jaře 2020. Podle předběžného výzkumu může mít až polovina nakažených dlouhodobé nebo trvalé změny čichu. „Ale za šest měsíců poté, co člověk prodělá covid, dojde k restituci čichových schopností téměř ze sta procent,“ dodává Robert Jech z Neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.

„Máme ale nějaké procento pacientů, u kterých nejsou čichové vjemy správně interpretovány ani s ročním odstupem,“ připomíná neurolog Jech. 

Své dotazy posílejte na e-mail covid@rozhlas.cz. 

„Bojíme se, že by to do budoucna mohlo znamenat jakýsi problém, který by se mohl manifestovat neurodegenerativní poruchou. Například Parkinsonova nemoc se skutečně manifestuje v prvním příznaku poruchou čichu.“  

Bojíme se, že by poruchy čichu mohly do budoucna znamenat i nějaké neurodegenerativní nemoci.
Robert Jech

Neurolog připomíná fakt, že po takzvané španělské chřipce z minulého století nastala „epidemie“ Parkinsonovy nemoci. Odborníci samozřejmě netuší, jestli se teď stane něco podobného, ale rozhodně to berou v potaz.

Co je to postcovidový syndrom?

Jako postcovidový syndrom lékaři označují veškeré zdravotní potíže, které člověka trápí více než tři měsíce po prodělaném onemocnění covid-19.

Data sbírají i čeští odborníci – jedou z největších postcovidových center v republice je ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Tam lékaři zjistili, že pokud jde o poškození plic, tak se v naprosté většině po čase opět vrací do normálu.

Čtěte také

„I u těch, u kterých je to nepříjemné je reálná šance na zlepšení. A zdá se, že i u nejtěžších stavů se postupně daří zvládat plicní poškození,“ přiznává přednosta hradecké plicní kliniky a vědecký sekretář České pneumologické společnosti Vladimír Koblížek.

Dokonce to vypadá, že nevratné, tedy ireverzibilní poškození bude jen u méně než procenta postižené populace. Je to stále relativně hodně, ale míň, než jsme se dřív báli,“ dodává.

Studie publikovaná ve vědeckém časopise Cell, za kterou stojí Institut pro systémovou biologii ze Seattlu, a do které se zapojili vědci z několika amerických univerzit, uvádí čtyři faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že bude mít člověk postcovidový syndrom.

Čtěte také

Zjednodušeně mezi ně patří vysoká virová nálož na začátku onemocnění, diabetes druhého typu, dále určité autoprotilátky v krvi a také lidský EB virus aktivovaný právě po prodělaném covidu.

Dle vědců může toto zjištění pomoci určit způsoby, jak dlouhodobým zdravotním potížím po koronaviru včas předcházet.

Deník The Guardian pak před pár dny informoval o jiném výzkumu, konkrétně od britského národního statistického úřadu. Ten uvádí, že u lidí s dvěma dávkami očkování proti covidu je riziko postcovidového syndromu nižší zhruba o 40 procent.

Celý Koronafokus si poslechněte v audiozáznamu, připravil Ondřej Vaňura. Další díl rubriky uslyšíte po 9.15 hodině od pondělí do pátku. Své dotazy pište na covid@rozhlas.cz.

Spustit audio

Související