Neurolog: Máme obavy, že by po ztrátě čichu kvůli covidu mohla následovat Parkinsonova choroba
Téměř polovina těch, kteří onemocněli covidem-19 v úvodu pandemie, může mít podle předběžného výzkumu ze Švédska dlouhodobé a dokonce trvalé změny čichu. Institut Karolinska, což je lékařská univerzita na severním okraji Stockolmu, provedl podrobné testy u stovky osob, které byly nakaženy covidem v první vlně nákaz na jaře roku 2020. „Bojíme se, že by se to v budoucno mohlo manifestovat neurodegenerativní chorobou, třeba Parkinsonovou“ obává se neurolog Robert Jech.
Robert Jech z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomíná, že u prvních případů nákazy koronavirem si pacienti nestěžovali na postižení čichu.
Postižení čichu se ukázalo až v pozdější fázi epidemie. Zejména v evropské a americké populaci to zasáhlo 50 procent pacientů.
Robert Jech
„Ukázalo se to až v pozdější fázi epidemie. Zejména v evropské a americké populaci to zasáhlo 50 procent pacientů. Tyto geografické rozdíly mohou souviset jak s vnímavostí populace, tak s typem mutace koronaviru. Mutace totiž mají různou schopnost vázat se na proteiny,“ uvažuje Jech.
Čtěte také
Koronavirus způsobuje ztrátu čichu jinak než třeba rýma. „U rýmy to jsou jednoduše překážky, které způsobí, že se vůně nebo zápach nedostane k epitelu. Ale koronavirus zřejmě vstupuje do takzvaných buněk pomocných, které zajišťují jakýsi servis čichovým buňkám. A tyto buňky pak v masivní míře zanikají, ale také mají slušnou schopnost regenerace. To se děje u různých lidí různým tempem,“ popisuje neurolog.
Obavy z neurodegenerativních nemocí
Zatímco zpravidla se čichové schopnosti u pacienta obnoví do šesti měsíců po prodělání covidu-19, u některých pacientů se to zcela nezlepší ani po roce.
Čtěte také
„A s tím souvisí velmi silný zájem vědců, protože koronavirus může teoreticky vstoupit touto branou do těla a dostat se až do mozku. To se neděje v masivní míře, ale máme tady některé případy,“ poukazuje Jech a přibližuje obavy expertů:
„My se bojíme, že by to do budoucna mohlo znamenat problém, který by se manifestoval neurodegenerativní chorobou, například Parkinsonovou nemocí. I proto, že se Parkinsonova choroba projevuje v prvních příznacích jako ztráta čichu, která nápadně připomíná to, co vidíme u covidu-19.“
Víme, že po španělské chřipce přišla epidemie Parkinsonovy nemoci. My samozřejmě nevíme, jestli se bude dnes dít něco podobného.
Robert Jech
Jech přidává historickou paralelu: „Víme, že po španělské chřipce přišla epidemie Parkinsonovy nemoci. My samozřejmě nevíme, jestli se bude dnes dít něco podobného. Nemáme absolutně páru, jenom víme, že se něco podobného stalo v minulosti.“
„My jen víme, že pokud se virus dostane do mozku, může se to dít přes čichový nerv,“ ukazuje na limity současného vědění neurolog. Připomíná, že celou problematikou se musí vědci a lékaři dál zabývat.
Poslechněte si celou úterní Vědu Plus, novinkami provází Renata Kropáčková.
Uslyšíte o tom, jak spolehlivě funguje odhalování množství koronaviru z odpadních vod. Orientální ústav Akademie věd slaví sto let od svého založení. A jedna z Jedna z nizozemských univerzit vrací peníze partnerské škole v Číně. Z peněz se totiž platily materiály, které popíraly genocidu Ujgurů v provincii Sin-ťiang.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.