Poslanci svou imunitu hrubě zneužívají a nectí mravní základ. Zbývá jen tlak veřejnosti, míní Kroupa

Kroupa označuje změny Ústavy, díky kterým by poslanecká imunita nebyla tak široce pojatá, za žádoucí. Zároveň má obavy z toho, že by se změnu snažili někteří poslanci využít k narušení rovnováhy sil.

Čtěte také

Babiš nechává spratky kolem sebe dělat neuvěřitelný čurbes. Dno hnusu se prolamuje, tvrdí Dobrovský

„Je to Pandořina skříňka. Na Slovensku docházelo ke změnám Ústavy každých osm měsíců a za chvíli už člověk neví, co platí, co neplatí, a Ústava jako stabilizační prvek toho státu přestává fungovat,“ varuje.

Expolitik a filozof připomíná, že sám má významný podíl na tom, že se česká Ústava mění jen obtížně: „A toho nelituji, je to pro stabilitu naší demokracie pořád ještě velmi důležité. Český národ není nacionalistický, nedrží ho nacionální ideje, není to náboženský národ jako třeba v Polsku. My máme jenom ty ústavní hodnoty, o které se můžeme opírat, a ty by měly zůstat neměnné.“

Tlak veřejnosti

Kroupa míní, že pokud se ustanovení o poslanecké imunitě v Ústavě nezmění, tak už zbývá jen tlak veřejnosti, který přiměje politiky, aby se chovali, jako by imunitu neměli.

Čtěte také

Střet zájmů Babiš řeší podle zákona, usuzuje Jermanová. Gregorová: Porušil slib a zbytečně mlží

Připomíná, že Andrej Babiš v minulém období sám žádal o vydání k trestnímu stíhání. „Ale to žádal jenom v době, kdy se domníval, že ho právníci z toho maléru vysekají. Teď, když je zjevné, že soud směřuje k jeho odsouzení, tak už samozřejmě žádá nevydání,“ vyvozuje.

Imunita podle bývalého politika umožňuje odklad spravedlnosti a Babiš má teď dvě možnosti.

„Buďto vládnout tak dobře, že ho národ znovu zvolí, anebo přijímat opatření, kterými ovládne například veřejnoprávní média, která ho nebudou smět kritizovat, a bude přijímat další kroky, kterými oslabí opozici,“ říká a doufá, že díky odporu české společnosti taková cesta nebude úspěšná.

Mravní povinnost poslance

Expolitik v Osobnosti Plus vzpomíná, proč se poslanecká imunita do práva dostala. Úprava měla chránit opoziční politiky před manipulací ze strany vládní většiny.

„Představte si, že začnou být stíháni vůdčí osobnosti opozice ze strany nějakých státních zástupců, kteří dostanou podnět od momentálně vládnoucích činitelů,“ dodává s tím, že obzvlášť před volbami by takové stíhání mohlo opozici paralyzovat.

Čtěte také

Michopulos: Konečně vidíme, co jsou Motoristé zač – jen shluk, v zákulisí se smějí Chlad a Krejčíř

Dnes by ale podle něj mělo být mravní povinností poslance, aby v případě svého trestního stíhání požádal o vydání. A zákonodárce, který o své vydání nepožádá, by měl být dehonestován v očích veřejnosti jako ten, který si pro sebe neoprávněně dělá privilegium.

Kroupa je přesvědčený, že čeští politici stále většinou ctí mravní základ: „I když si to mnozí z těch lidí ani neuvědomují, tak prostě platí jakási obecná pravidla, která jsou pro nás pořád ještě bohudíky samozřejmostí.“

Dokládá to tím, že velká část veřejnosti v Česku reaguje na kroky, které vláda dělá. Například demonstracemi, které reagují na záměr ovládnout veřejnoprávní média.

„I když vidíme před očima, jak lidé dokonce někdy i zcela záměrně porušují základní pravidla, tak ale pokud se na ně snáší veřejná kritika a pokud veřejnost vnímá, že to je něco nepatřičného, tak to znamená, že tento základ pořád ještě nějak funguje,“ uzavírá Kroupa.

Které nedávné vyjádření premiéra Babiše je podle Kroupy nejnebezpečnější? Proč podle něj vláda změnou zákona o státní službě destabilizuje státní aparát? Poslechněte si celý pořad.