Porota EUCYS udělila tři první místa

Mladí vědci na akci EUCYS 2013
Mladí vědci na akci EUCYS 2013
Evropa nemá nouzi o talentované studenty. Přesvědčili jsme se o tom na prestižní vědecké soutěži.

Od roku 1989 pořádá Evropská unie každým rokem soutěž pro mladé vědce z nejrůznějších oborů. 25. ročník této akce hostila poprvé Praha pod záštitou Akademie věd České republiky. Mediálním partnerem soutěže byl i Český rozhlas.

Biologie, chemie, informatika, inženýrství, životní prostředí, matematika, medicína, fyzika a společenské vědy – to je devět disciplin, v nichž se utkalo celkem 126 soutěžících z 37 zemí světa, tedy i mimoevropských. Slovo „utkání“ však není příliš namístě, protože mezi soutěžícími panovala příjemná přátelská atmosféra. Na slavnostním vyhlášení výsledků v pražské Betlémské kapli ostatně zaznělo několikrát, že i pouhá účast v této soutěži je znamením toho, že dotyčný student patří mezi světovou vědeckou špičku.

Pořadatelé a partneři soutěže rozdali mnoho různorodých cen. Některé se vázaly na konkrétní kategorii výzkumu, jiné hodnotily vědecké projekty napříč obory. Prakticky ve všech případech ocenění spočívalo v nabídce stáží na prestižních vědeckých pracovištích, k čemuž u nejvyšších ocenění přibyla ještě nemalá finanční odměna. Není pochyb, že ji ocenění studenti využijí k financování svých dalších výzkumných projektů.

Systém nejvyšších ocenění může na první pohled působit poněkud zmatečně, ovšem z hlediska soutěžících je jistě ku prospěchu věci: uděleny byly totiž tři třetí, tři druhé a tři první ceny.

Od genetiky k inženýrství

Frederick Turner z Velké Británie soutěžil se svým projektem v kategorii inženýrství, ale jeho hlavním vědeckým zájmem je genetika.
„Chtěl jsem experimentovat, ale neměl jsem k tomu potřebné vybavení, tak jsem si je vyrobil sám,“ říká Turner. „Technologie PCR už je nějakou tu chvilku na světě, ale přístroje jsou nesmírně drahé. Ty nejjednodušší stojí okolo tří tisíc liber. Pro sedmnácti-osmnáctiletého studenta není jednoduché se k takové technologii vůbec dostat. Pokusil jsem se proto postavit si vlastní přístroj a stálo mě to dvě stě padesát liber. Díky učitelům ve škole jsem mohl strávit den v laboratoři a prohlédnout si, jak přístroj pracuje. Mnoho užitečných informací jsem si našel také na internetu.“
PCR neboli polymerázová řetězová reakce slouží jako „lupa“ pro pozorování DNA – z jediného řetězce namnoží miliardy kopií, které lze zkoumat. Vynález Fredericka Turnera by tak mohl genetické experimenty přiblížit mnohem širšímu okruhu amatérských badatelů.

Hodina hudby

Také další projekt oceněný první cenou vznikl jaksi mimochodem. Finský student konzervatoře Perttu Pölönen, který studuje kompozici a hraje na cello a klavír, si pro svou vlastní hudební tvorbu vytvořil netradiční pomůcku – dvanáct půltónů v oktávě rozmístil na ciferník hodin. Pak přišel na to, že pomocí výsečí a dalších tvarů by mohl na ciferníku dospět k samým základům hudební nauky:
„Zjistil jsem, že tato teorie je velice jednoduchá a účinná. Řekl jsem si, že bych ji mohl ještě nějak využít. A tak jsem k ní začal přidávat další prvky a rozvíjím ji už tři roky. Je to zcela nová hudební forma, nový způsob, jak vyučovat hudbě a jejím základům. Obyčejně se potřebujete roky učit základy a pak teprve je uplatňovat v praxi, zatímco tady můžete začít okamžitě hrát a myslím, že to opravdu funguje.“

Za lepšími výnosy

První cenou EUCYS byl oceněn také trojhlavý tým z Irska. Dívky byly jedněmi z nejmladších soutěžících.
„Trochu nás polekalo to, že všichni byli o tolik starší než my. Cítily jsme se mezi těmito lidmi jako naivní malé holky, zatímco autoři většiny projektů už jsou na vysoké škole,“ shodují se Emer Frances Hickey, Sophie Healy-Thow a Ciara Elizabeth Judge. Skromně komentují i svůj vítězný projekt, který by v budoucnu mohl přinést hmatatelné výsledky:
„Pracujeme s bakteriemi, které žijí v půdě a tvoří symbiotické vztahy s luštěninami. Chtěly bychom tyto bakterie využít ve spolupráci s jinými rostlinami, zejména s těmi, které se pěstují v Irsku. Rozhodly jsme se prozkoumat, jestli by tyto bakterie mohly napomáhat klíčení zemědělských plodin. Zjistily jsme, že mohou, a že na to před námi ještě nikdo jiný nepřišel.“