Populisté rozhazují peníze na všechny strany, příští krizi odskáčou ti nejchudší, varuje Kalousek
Před deseti lety začala globální finanční krize, kterou ale podle ekonoma Jana Švejnara Česko prošlo hned dvakrát, a to kvůli restriktivní politice tehdejší vlády. V té byl ministrem financí Miroslav Kalousek (TOP 09, kandiduje v podzimních komunálních volbách), podle něhož naopak vláda protáhla zemi krizí bez ztráty květinky.
„Pumpovat peníze do ekonomiky můžete, když je máte. Já jsem od některých populistů terčem kritiky za dvě věci současně. Za prvé, že jsme příliš šetřili, a za druhé, že jsme dělali obrovské deficity,“ podotýká Kalousek, který byl s roční přestávkou ministrem financí v letech 2007–2013.
Připomíná, že navzdory nepopulárním úsporným opatřením se deficity pohybovaly okolo 100 miliard korun. Bez nich by to ovšem byl i dvojnásobek. Připouští ale, že kdyby v roce 2011 tušil, že Evropská centrální banka začne s kvantitativním uvolňováním, tak by na některá úsporná opatření nedošlo.
To zásadní poučení ve veřejných financích, že nejsou jen dobré časy, a na ty špatné je třeba buď tvořit rezervy, nebo provádět strukturální změny v rozpočtu, tak to si tahle země nevzala.
Miroslav Kalousek
Kalousek dále zdůrazňuje, že tehdejší vláda navzdory krizi investovala více než letos ta současná, která přitom investice označuje za svou prioritu. „A v příštím roce hodlá investovat o necelých 9 miliard víc, než jsme my investovali v roce 2012,“ uvádí.
Z 353 miliard, které má současná vláda v rozpočtu navíc, prý bude investovat jen 8,5 miliardy. „To jsou čísla ministerstva financí. Zatímco o 75 miliard více dá na platy státních zaměstnanců a o 30 miliard víc dá na sociální dávky,“ upřesňuje.
Podle Kalouska není Česko na další krizi připraveno, rozpočty dostane do obrovského tlaku i jen silnější ochlazení ekonomiky. „A paradoxně to odskáčou ti nejslabší a nejchudší, v jejichž jménu teď populisté rozhazují peníze na všechny strany,“ upozorňuje.
Zdanění restitucí je hanebnost
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 hájí i církevní restituce, tedy další z kroků vlády Petra Nečase. Finanční náhrada ve výši 59 miliard korun prý byla stanovena na základě odhadů renomovaných auditorských firem.
Když premiér říká, že náhrady jsou o 54 miliard korun předražené, tak snad každý soudný člověk musí pochopit, že žvaní.
Miroslav Kalousek
Kalousek se obává, že Sněmovnou projde návrh komunistů na zdanění náhrad. Podporuje ho totiž i prezident, vládní ANO a ČSSD, a také hnutí SPD. „Je to neskutečná hanebnost. Stát, který církvím ukradl úplně všechno – a ony se po 70 letech dočkaly, že jim bylo něco z toho vráceno – tak jim z toho chce ukrást podruhé,“ kritizuje.
Stát si nemusí nechat od církví všechno líbit. I proto je třeba náhrady zdanit, tvrdí šéf KSČM Filip
KSČM označuje zdanění církevních restitucí za vlajkovou loď svého programu. Změnu ve vyplácení finančních náhrad církvím chtějí i další, a tak je velká pravděpodobnost, že Sněmovna bude s návrhem souhlasit. Jak by měly být finanční náhrady církví nakonec zdaněny?
„Není to běžný příjem, je to náhrada za dříve ukradený majetek, která je vyplácena. Stát uzavřel s každou z těch 16 církví smlouvu, ve které se píše, že odvody se budou řídit legislativou platnou k 1. lednu 2013,“ zdůrazňuje.
Zároveň dodává, že nejde jen o náhradu ukradeného majetku. Státu se prý ekonomická odluka církví vyplatí, protože po skončení 30letého přechodného období už nebude muset vynakládat 2,5 miliardy ročně na platy duchovních.
Související
-
Církevní restituce jsou zločin, stát měl majetek udělit jako léno, tvrdí poslanec SPD
„Církve by s tím majetkem mohly hospodařit jako s tzv. lénem, jako tomu bylo historicky, a z těch výnosů by se financovaly,“ navrhuje poslanec Jan Hrnčíř.
-
Švejnar: Obavy z přehřívání ekonomiky jsou přehnané, stejně jako že firmy neutáhnou zvýšení platů
Poučili jsme se z krize? Jsme připraveni na nějakou další? Nepovede tlak na zvyšování mezd k přehřívání ekonomiky? Otázky pro ekonoma Kolumbijské univerzity Jana Švejnara.
-
Deset let od začátku globální ekonomické krize: změnila trh práce i české pivo
Pro generaci mileniálů už v práci nejsou důležité jen peníze, ale i její smysluplnost. Přecházíme k zakázkové ekonomice a přibývá lidí pracujících na hraně švarcsystému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.