Církevní restituce jsou zločin, stát měl majetek udělit jako léno, tvrdí poslanec SPD

11. září 2018

Návrh komunistů na zdanění církevních restitucí získává ve Sněmovně stále silnější podporu. Podpořily ho ústavně právní i rozpočtový výbor a finanční náhrada církvím je přemrštěná i podle představitelů vládní ČSSD a premiéra Andreje Babiše (ANO).

Pro zdanění náhrad je i poslanec SPD Jan Hrnčíř. „O náhrady až tak úplně nejde, protože ten majetek povětšinou církvím ani nepatřil. Je to jakýsi dar či transfer státních prostředků náboženským společnostem a mělo by to podléhat 19procentní dani,“ říká.

Kritizuje způsob přijetí církevních restitucí, a to hlasem odsouzeného poslance Romana Pekárka. „Posléze, aby nebylo možné revidovat tento zločinný čin, tak navíc byly podepsány smlouvy, na které se nyní zastánci tzv. restitucí obracejí. Tento zločin byl velmi dobře promyšlen a dokonán těmi smlouvami, aby se ztížilo zdanění a vůbec revize tohoto zločinu,“ uvádí.

Panovníci tento majetek dávali církvím do správy jako tzv. léno. Fakticky nad tím vždy stát měl vlastnické právo. Navíc se vrací majetek i sedmi náboženským společnostem založeným až po roce 1990, což je úplně šílené.
Jan Hrnčíř

Hrnčíř se domnívá, že mohla být prolomena hranice roku 1948 a církve mohly získat zpět i majetek, který jim v rozhodné době nepatřil: „Mnohdy se to opíralo o čestná prohlášení. Navíc koalice, která to protlačila, tak naplánovala slučování Pozemkového fondu a pozemkových úřadů. V době, kdy se stěhovaly krabice, tak ti lidé měli ještě rozhodovat o tom, jestli jsou ty nároky oprávněné.“

Čtěte takéZeman souhlasí se zdaněním církevních restitucí. Vadí mu žaloby na obce

Církevní restituce nebyly podle Hrnčíře vůbec nutné. „Já říkám, že církve by s tím majetkem mohly hospodařit jako s tzv. lénem, jako tomu bylo historicky, a z těch výnosů by se mohly financovat. A stát, a potažmo občané, by neztratil vlastnická práva k majetku,“ navrhuje.

„Nic nebránilo tomu, aby církevní majetek měl jakýsi veřejnoprávní charakter, a nebylo třeba předávat pod správu Vatikánu území o velikosti Libereckého kraje. (Katolická) církev je podřízena Vatikánu,“ dodává.

Odluka církve od státu

„Vrácený majetek nepatří Vatikánu, ale jednotlivým subjektům jako jsou farnosti, kapituly, kláštery. V případě katolické církve to jsou tři tisíce nezávislých jednotek, které nejsou jakkoli majetkově navázány na Vatikán,“ reaguje lidovecký poslanec Marek Výborný s tím, že ani následné převody majetku „na Vatikán“ nejsou možné.

Připomíná, že pro církevní restituce hlasovalo 102 poslanců. Hlas odsouzeného poslance tedy nerozhodoval a je nemístné v souvislosti s restitucemi hovořit o zločinech.

Výborný odmítá i Hrnčířovo tvrzení, že by se náhrady týkaly majetku, který církvím nepatřil, a nejde tak o žádný dar. „Náhrady činí 59 miliard. Pokud Andrej Babiš tvrdí, že jsou předražené o 54 miliard, tak každý soudný člověk vidí, že to je cifra vycucaná z prstu pana premiéra,“ uvádí Výborný.

Jedná se o majetek, který církvím patřil k 25. únoru 1948. Hovořit o nějakých panovnických poměrech je zcela nesmyslné. Není to žádný zločin, ale narovnání křivd spáchaných komunistickým režimem, a to zdaleka ne v plné výši.
Marek Výborný

„Není to žádný majetek pro preláty. Církve jsou součástí občanské společnosti, mají školy, hospice, zdravotnická zařízení a konají veřejnou službu. Ta je dnes z těchto prostředků provozována a bude i do budoucna,“ zdůrazňuje.

Čtěte takéZabavení majetku jako součást demokratizace? Komentář na síti nemusí být stoprocentně logický, říká Pirát

Na Hrnčířovu výtku, že stát i nadále vynakládá 17 miliard ročně na platy duchovních, Výborný uvádí, že tato částka se každý rok snižuje o pět procent, aby se církev postupně začaly financovat samy a staly se nezávislými na státu.

„To je další deviza celého zákona – dojde k ekonomické odluce církví od státu. Respektuji, že naprostá většina občanů se k církvím nehlásí. Mně by taky přišlo zvláštní, kdybych jako člověk nehlásící se k církvi měl ze svých daní platit platy duchovních. Tím toto bude narovnáno,“ uzavírá.

autoři: Veronika Sedláčková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.