Deset let od začátku globální ekonomické krize: změnila trh práce i české pivo

14. září 2018
Od krachu americké investiční banky Lehman Brothers uplyne deset let. Poučili jsme se z historie, nebo je na obzoru další ekonomická krize?

Pád americké investiční banky Lehman Brothers před deseti lety odstartoval období, které je považováno za nejhorší od světové hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Kdo byl hlavním viníkem a jak změnila nejen svět financí?

Podle ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka jsou právě ekonomové spolu s bankéři označováni za hlavní viníky krize, a to kvůli neskromnosti a pýše, když přijali roli nesporných lídrů společnosti. 

„Investiční bankéři byli jako kněží, kteří neustále kázali laissez-faire. ‚Vládo, nech nás být. My tomu rozumíme, vy ne, my jsme chytří, vy jste hloupí.‘ Tohle byla mantra celé naší a předchozí generace. A když začalo pršet, tak místo aby spolkli vlastní medicínu, byli na kolenou u vládních dveří a prosili: ‚Nenechte nás být, zasáhněte!‘“ popisuje Sedláček. 

Desátému výročí pádu banky Lehman Brothers se bude v pátek věnovat i pořad Pro a proti, kde budou o krizi diskutovat Pavel Kohout a Michal Mejstřík. Od 15 hodin se jí bude věnovat i hodinový analytický speciál Českého rozhlasu Plus.

Růst ano, ale pomalu

Ekonom Antonín Rusek z pensylvánské Susquehanna University připomíná, že Spojené státy se vymanily z krize už v druhé polovině roku 2009. Evropa ovšem až o tři roky později, protože zároveň zažila šok ve veřejných financích a nemohla tak využít veřejný sektor jako motor pro cestu z recese. Spojeným státům pomohla i větší mobilita tamní pracovní síly.

Tomáš Sedláček

„Velkou část obchodu tvoří části. Když máte výrobní řetěz, tak přerušení obchodu má dopad na obě strany. Jak objevil i americký prezident Donald Trump, snaha omezit obchod sice zní dobře politicky, ale prakticky je velice obtížná. Proto se v roce 2008 nenaplnily obavy, že zesílí protekcionismus,“ dodává Rusek.

Zásadní protikrizové opatření přijaly i centrální banky, které stáhly základní sazby k nule a začaly do ekonomik pumpovat peníze. A třeba Evropská centrální banka tak činí dodnes. Podle prorektora vysoké školy ekonomické Petra Dvořáka by úrokové sazby měly růst, varuje ale před tím, aby k tomu docházelo příliš rychle.

Ekonomiky by se totiž s růstem sazeb obtížně vyrovnávaly, a to nejen z hlediska zdražování hypotečních úvěrů. „Zvykli jsme si na to, že sazby jsou nízké, a ekonomický růst, který prožíváme, s tím do značné míry pracuje a možná i počítá,“ soudí Dvořák.

Pivní revoluce

Ke krizí vůbec nejpostiženějším odvětvím patřil automobilový sektor. Velmi rychle se ale vzpamatoval, což bylo klíčové pro nastartování zejména evropských ekonomik. Zpočátku se přestala prodávat nová auta, pomohlo ale šrotovné, které zavedlo i Česko, především ale Německo.

Proč je naše pivo pořád to nejlepší na světě? Jaká je budoucnost minipivovarů?

pivo

Češi mají pocit, že jsou národem pivařů. Váženou národní specialitou je ale i pro každého Belgičana. Češi ale pomalu přestávají pivo konzumovat. Přesto je podle jednoho z nejuznávanějších belgických odborníků Denise De Keukeleireho to naše nejlepší na světě.

Generální ředitel Pivovarů Staropramen Petr Kovařík krizi považuje zpětně za velmi pozitivní zkušenost. Podle něj odhalila neschopnost řady manažerů rychle a odvážně reagovat, zpravidla se zmohli na osekávání nákladů, ale ne už na principiální změny v byznysu.

Za takové Kovařík považuje například nástup pivních mixů a limonád. „To byl projekt, který vysloveně reagoval na recesi a potřebu získat pro pivo další zdroje růstu. Češi si také oblíbili praktické balení v PET lahvích a v této době vznikaly i nové koncepty tankového piva,“ uvádí.

V letech krize prý také rostl export českého piva do zahraničí, protože tuzemský trh se zmenšoval, a to i kvůli zásahu státu, který dramaticky zvedl spotřební daň. Pivovary proto začaly hledat nová odbytiště a jejich exportní úspěchy se datují právě do období recese.

Ať má práce smysl

Krize přinesla řadu změn i pro zaměstnance. A generace mileniálů začala na pracovním trhu klást důraz i na jiné věci, než jsou peníze. Důležitá je pro ně flexibilita, mobilita a stále více také smysluplnost práce.

podnikatel, manažer, byznysmen, společenské oblečení, dress code, oblek, kravata (ilustrační foto)

Mění se ale i definice vztahu zaměstnanec zaměstnavatel, kdy přecházíme k tzv. zakázkové ekonomice, tedy že lidé vykonávají práci v podobě projektů. Potvrzuje to Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz nebo Práce.cz.

„Typicky mezi pracovníky v IT je vyšší podíl lidí, kteří pracují na sebe, přestože převážně pracují pro jednoho zadavatele/zaměstnavatele. Je to na hraně švarcsystému, ale spousta firem na to přistoupila, protože to lidé chtějí,“ vysvětluje.

S tím souvisí i celkový přístup manažerů k zaměstnancům a nárůst vzájemné důvěry. Firmy, které chtějí mít vše pevně pod kontrolou, podle Dombrovského v příští dekádě neuspějí. „Je to změna, která už dávno probíhá. Teď se jen překlápí podíl firem, které pracují v tom starém manažerském modelu ‚dohlížet a trestat‘, a těch, jež lidem věří,“ přibližuje.

Pořad Alter Eko se výročí pádu banky Lehman Brothers věnovala celé léto. Další pořady z cyklu si můžete poslechnout v audioarchivu pořadu.

Spustit audio

Související