Pomsta za vyšetřování? Slovenský prokurátor kauzy Očistec popisuje, proč ho postavili mimo službu

Na otázku, jestli při vyšetřování velkých kauz postupoval vždy v souladu se zákonem, odpovídá, že jednoznačně ano. Upozorňuje, že nic jiného nikdy nekonstatoval ani soud. To, že obhájci průběžně namítají, že jsou porušována práva jejich klientů, je prý standardní postup.

„Zažíval jsem to na krajské a okresní prokuratuře, i na Úřadu speciální prokuratury,“ tvrdí Šúrek.

Důvodem, proč je nyní obviněný, je podle něj právě práce na Úřadu speciální prokuratury a připouští, že jde o pomstu. „Všechny skutečnosti, které se týkají mého obvinění, shrnu v odůvodnění stížnosti, kterou jsem podal,“ říká Šúrka s tím, že chce očistit své jméno a zůstat dál na prokuratuře.

Údajný politický motiv

Inspekce Šúrkovi vyčítá například zakládání formálních spisů pro vyslýchaní spolupracujících obviněných tak, aby se podezřelé osoby hned nedozvěděly, co všechno o nich vypovídají.

Čtěte také

Slovenskou tajnou službu vede Ficův „šéf bez dekretu“ Gašpar. Prezident otálí s jeho jmenováním

Prokurátor vysvětluje, že jde o institut standardně používaný orgány činnými v trestním řízení, a to zejména v kauzách, kde byly vyšetřovány zločinecké skupiny, které se dopouštěly vyššího počtu skutků. Nejprve je potřeba objasnit konkrétní skutek a zjistit, kdo se ho měl dopustit, a právě k tomu technické spisy slouží, podotýká Šúrek.

Prokurátorovi, který aktuálně nemůže svou funkci vykonávat, teď inspekce připisuje politicky motivovaný zlý úmysl. Údajně chtěl poškodit stranu Směr a konkrétní veřejně činné osoby, například bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara. „Jaký byl váš úmysl při vyšetřování na nejvyšších místech?“ ptá se proto v rozhovoru Tódová.

Šúrek odpovídá, že jeho úmyslem, stejně jako v případě jeho kolegů z Úřadu speciální prokuratury nebo vyšetřovatelů, bylo vždy jen to, aby se odhalovala trestná činnost. „Pokud se nám klade za vinu procesní postup, kterým jsme postupovali, abychom toho dosáhli, pak jsme vinni všichni,“ konstatuje.

Údajný politický motiv poškodit Směr a pomoci Igoru Matovičovi z hnutí Slovensko Šúrek kategoricky odmítá a zdůrazňuje, že celý profesní život coby prokurátor vykonával svou funkci apoliticky.

„Monstrproces“

Šúrkovo obvinění přišlo ve stejném týdnu, kdy ministr spravedlnosti Boris Susko ze Směru pozastavil trest někdejšímu šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi, na jehož usvědčení a odsouzení za korupci se Šúrek podílel. Předseda vlády Robert Fico označil celý Kováčikův případ za monstrproces.

„Při odsouzení Dušana Kováčika nebylo vyvráceno ani jedno skutkové zjištění, se kterým prokuratura šla k soudu,“ oponuje Šúrek.

Čtěte také

Fico potřebuje policejní stát, aby se cítil v bezpečí. V Evropské unii nevydrží, soudí novinář Soltész

Pokud jde o zvěsti, že jeho obvinění a postavení mimo službu přišlo kvůli tomu, aby byl odstaven od kauzy Očistec, Šúrek je nerozporuje. 

„Je to jediná kauza svého druhu, kde se podařilo nashromáždit dostatek důkazů, které prokazovaly velmi vážné podezření na propojení špiček tehdejšího policejního sboru s oligarchy a stejně vážné podezření na ovlivňování určitých trestných věcí za finanční úplatu,“ vysvětluje význam kauzy.

Tódová připomíná, že po obvinění a zadržení Dušana Kováčika, tehdy ještě kandidát na generálního prokurátora Maroš Žilinka prohlásil: „Vím, že lidé jako doktor Trnka nebo doktor Kováčik v sobě nenajdou sílu, aby udělali sebereflexi a vyjádřili svůj postoj k vlastnímu působení ve funkcích. Proto snad za všechny slušné prokurátory dovolte, abych se celé společnosti omluvil.“

Vyslovil také naději, že teď už mají policisté opravdu volné ruce. Jakmile se ale Žilinka dostal do funkce, jako kdyby úplně otočil a teď je to právě on, kdo Šúrka staví mimo službu, konstatuje novinářka a ptá se, zda je opravdu možné, aby funkce člověka tolik změnila.

„S Marošem Žilinkou jsem se znal krátce a vím, s jakými nadějemi a odhodláním odcházel funkci generálního prokurátora vykonávat,“ vyhýbá se odpovědi jeho podřízený.

Stát si za svým

Konec rozhovoru je věnován novele trestního zákona, jejíž velká část letos prošla přes slovenský Ústavní soud. „Chtěl bych věřit, že to nebude až tak zlé, ale i nejnovější zprávy z médií nám naznačují opak,“ komentuje Šúrek a kritizuje například zvýšení minimální škody pro spáchání trestného činu.

Prokurátor varuje, že pachatelé se tak mohou dopouštět závažnější trestné činnosti častěji a predikuje rapidní zvýšení drobné kriminality. Aktuální domněnky se podle něj potvrdí až v praxi, pak už ale bude pozdě.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Propuštění Dušana Kováčika je symbolem, že boj s korupcí na Slovensku skončil

Za vůbec nejhorší součást novely Šúrek považuje uplatňování procesních institutů, které si prosadili advokáti.

„Tyto instituty zabraňují plynulosti vyšetřování a vykonávání řádné práce policie. Zabraňují normální operativně-pátrací činnosti. Jsme asi jediná země v Evropě a možná jedna z mála na světě, ve které jsme zavedli asistované vyšetřování – asistované podezřelými a jejich advokáty. V takovém nastavení nemůžeme očekávat výsledky,“ říká.

Na otázku zda na to, jestli se něco vyšetří, má vliv, kdo vládne, Šúrek odpovídá: „Když jsem působil na Úřadě speciální prokuratury, měl jsem možnost přímo vidět nějaké zásahy, které v současnosti vrcholí rozložením Národní kriminální agentury a doslova odstavením elitních, velmi zkušených vyšetřovatelů a operativních pracovníků policie, kteří mají za sebou absolutně nezpochybnitelné výsledky.“

Šúrek vidí naději v tom, že lidé nerezignují. Je potřeba si stát za svým – když je něco bílé, je potřeba tvrdit, že je to bílé, a nenechat se přesvědčit o opaku, uzavírá prokurátor postavený mimo službu v rozhovoru pro slovenský Denník N.

Poslechněte si i další reportáže a analýzy. Americká viceprezidentka Harrisová akcentuje v předvolební kampani své křestní jméno Kamala. Jak se proměnil život mladých Britů, kteří jsou trans. Florida buduje největší projekt obnovy životního prostředí na světě. Kypr je ostrov, který uvíznul v limbu.