Politika ohrožuje zdravotnictví

Na tom, že zákon je pouze nedokonalým kompromisem, se shodnou politici všech zúčastněných stran. České zdravotnictví potřebuje definovat nějaký minimální systém, který by zaručoval všem dostupnou nabídku zdravotní péče - pokud by zákon něco takového dokázal, zasloužili by jeho tvůrci přinejmenším dílčí pochvalu.

Ovšem zákon sleduje řadu dalších cílů. Minimální síť sice definuje, jenže se do ní může přihlásit každý. Fakticky tak může zabetonovat současný stav, kdy je nemocnic zbytečně mnoho a fungují velmi málo efektivně. Zákon navíc klade podmínku, že do základní sítě se dostanou jen ti, kdo budou mít status neziskové organizace. Tento status přesně popisuje a velké slovo v něm dostávají stát spolu s lékařskou komorou. Prezident Klaus upozorňuje na tento nedostatek - sílící moc státu nemusí českému zdravotnictví prospět.

Jenže zdravotnictví se zpolitizovalo a levice prezidentské veto zcela jistě do dvou týdnů ve sněmovně přehlasuje. Tím ovšem boj nekončí, protože nespokojená pravice chystá ústavní stížnost - zákon prý nepřípustně zvýhodňuje jeden typ nemocnic před druhými, navíc zasahuje do pravomocí krajů.

Správná otázka teď zní, jak to všechno může prospět občanům. Všichni pochopitelně říkají, že svým bojem za neziskové nemocnice, případně za práva krajských samospráv chtějí občanům sloužit. A říkají to tím hlasitěji, čím jsou blíže volby. Vzdalují se tím však od reálných problémů. Boj o nemocnice má zatím za výsledek jen to, že jejich ekonomické vyhlídky jsou víc nejisté, než dříve. Jejich ředitelé jsou na leccos zvyklí, teď ale už nevědí ani to, podle jakých pravidel budou od července vést účetnictví, podle jakých pravidel jim budou pojišťovny platit a jaké obory ještě mají po novém roce provozovat. Někdy se to prostě dozvědí. Iracionalita zdravotnictví se připomíná na každém kroku. Pěkným příkladem je osud berounské nemocnice. Ústav s interním a chirurgickým oddělením není pro zdravotní péči občanů nezbytný - na tom se shodnou všichni odborníci. Jen se to nikdo neodvažuje sdělit občanům. Popis událostí z Berouna je proto neuvěřitelný:

Když krajská rada pod taktovkou hejtmana Bendla z ODS chtěla v roce 2004 nemocnici převést na péči pro dlouhodobě nemocné, bránila tomu středočeská ČSSD s tím, že občanští demokraté chtějí nemocnici privatizovat a vytunelovat. Dodejme, že by to českému zdravotnictví jen prospělo, pokud by se tedy předtím zrušily smlouvy, které měla nemocnice s pojišťovnou.

ODS tedy zbrzdila, loni na podzim však z nemocnice udělala pobočku kladenské nemocnice. Očividným a rozumným cílem pochopitelně bylo převést akutní medicínu do Kladna a do Berouna lůžka pro dlouhodobě nemocné. Proti tomu se však postavila sněmovna, kde levicoví poslanci zařadili berounskou nemocnici do základní sítě.

Pak levicový ministr David Rath navrhl, aby péči v okrese Beroun převzala nedaleká a mnohem lépe vybavená nemocnice v Praze-Motole, kam berounští už dnes často jezdí. Tentokrát protestoval proti omezení dostupnosti zdravotní péče středočeský hejtman Bendl.

Před měsícem dostala berounská nemocnice dopis od Všeobecné zdravotní pojišťovny. VZP oznámila, že od příštího roku ruší smlouvu na akutní péči. Toto prospěšné rozhodnutí opět napadl hejtman Bendl, který přitom ví sám nejlépe, že nemocnice v současné době na akutní péči nemá.

Totéž ví i ministr Rath, který se včera do Berouna dostavil a přislíbil, že stát nemocnici převezme a zachrání.

Iracionální je ve zdravotnictví ještě leccos jiného. Stačí připomenout, že lékaři chtějí před volbami protestovat proti vyhláškám ministra Ratha, přitom vyhlášky jim přidávají peníze za méně práce. Rath lékaře obviňuje, že protestují v žoldu ODS, tím ale sotva něco vysvětluje, i kdyby měl pravdu. Hledat smysl ve zdravotnickém dění posledních dní je marná práce. Není to jen tím, že volby jsou na dohled. Především se tak ukazuje, že chybí pevný bod, ze kterého by bylo možné resort hodnotit.

Kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme? Mohou se oprávněně ptát lékaři a s nimi celé zdravotnictví. V nejlepším můžeme věřit, že zdravotnictví bude fungovat zhruba stejně jako v minulých letech, i když to bude za cenu dalších a dalších dotací ze státní kasy. Veto prezidenta Klause upozorňuje, že není možné, aby zdravotnictví fungovalo tímto nerozumným způsobem.