Političtí představitelé mohou v této době probudit to lepší, nebo to horší v nás, míní převor Pola

Velikonoce jsou pro věřící po celém světě jedním z nejdůležitějších svátků liturgického kalendáře. Současná omezení, která si vyžádala pandemie koronaviru, je pro mnohé mění k nepoznání.

Čtěte také

Velikonoce? Zkuste objevit jejich smysl, nejsou to jen hloupoučké zvyky se zajíčky, nabádá kněz Halík

„Mám pocit, jako by žádné Velikonoce ani nebyly. Ale na druhou stranu jsem rád, že jsem dostal příležitost tohle zažít. Takhle omezený život církev nepamatuje po celá staletí, možná i tisíciletí. Beru to jako příležitost nechat k sobě dolehnout pravou podstatu Velikonoc, která se možná pod všemi těmi obřady vytrácí,“ komentuje letošní velikonoční svátky kněz Pola.

„Samozřejmě mi chybí setkávání se s lidmi. Když jsem procházel naším prázdných kostelem, uvědomil jsem si, jak ta stavba bez lidí nedává vůbec žádný smysl,“ dodává.

To dobré v nás

Hrozba nemoci, na kterou neznáme lék, v Česku v posledních týdnech vyvolala nejrůznější projevy solidarity mezi lidmi. „To je podle mě něco skvělého. Za tohle možná té krizi vděčíme. Objevuje se spolupráce, obětavost a solidarita. Jsou tady samozřejmě i lidé, kteří se budou snažit situaci využít pro sebe a ke svému prospěchu. Možná se ale díky tomu ukáže, kdo je kdo,“ hodnotí šití roušek a další nabídky pomoci Pola.

„Je to určitě nápor na psychiku každého z nás. Najednou si to v hlavě musíme nastavit tak, že druzí lidé pro nás mohou být nebezpeční. To ale jde proti naší přirozenosti, proti tomu, co je v nás lidské,“ říká kněz a dodává, že teprve čas ukáže, co tento způsob myšlení s lidmi udělá dlouhodobě.

„V rámci možností bychom se měli co nejrychleji vracet do normálu. Právě proto, abychom se přestali bát. Protože ten strach v pozadí, to je hodně negativní síla v našem životě,“ připomíná.

Víra, naděje a láska

Právě těmito slovy zakončil svůj velikonoční projev prezident Miloš Zeman. Ten vůbec poprvé během svého funkčního období využil možnost promluvit během velikonočních svátků.

„Víra, naděje i láska zůstanou vírou, nadějí i láskou, i když si je vezme do úst někdo, kdo je svým konáním naprosto neguje,“ hodnotí výrok Pola. Jak ale dodává, celý projev nesledoval. „Od politiky jsem si o Velikonocích chtěl odpočinout.“

„Političtí představitelé mohou v této době probudit to lepší, nebo to horší v nás. Mohou vyvolávat strach a paniku. Protože ustrašené stádo se snadněji ovládá, ale z dlouhodobého hlediska to nedává smysl," komentuje roli politiků v této době kněz.

„Nebo v nás mohou naopak vyvolat solidaritu a to lepší v nás. To je cesta, kterou bychom se měli vydat,“ říká a jako vzor podobných snah zmiňuje projevy Angely Merkelové nebo papeže Františka.

Žít naplno

S ohledem na to, že v současnosti nikdo neví, jak dlouho mimořádná situace potrvá, je podle karmelitána Poly důležité hledat odpověď na otázku, jak využít i tento čas k něčemu smysluplnému.

Kostel Panny Marie Vítězné je stejně jako ostatní kostely v zemi zavřený. Pražské Jezulátko tak zažilo snad první Velikonoce bez věřících.|foto:Český rozhlas

„Přijde mi, že žít s představou provizoria je škoda. Člověk pak nevyužije plný potenciál každé chvíle. Spousta komunikačních kanálů se nám zavřela, ale měli bychom hledat jiné a udělat krok směrem k ostatním,“ konstatuje kněz.

Jak se tedy náš život změní? „Myslím, že se zjednoduší. Budeme žít trošku prostším životem. Sám na sobě pozoruju, jak najednou více vnímám přírodu kolem sebe. Spousta lidí mi říkala, že si dnes více uvědomuje třeba západy slunce,“ odpovídá.

„Doufám, že se náš život nevrátí do starých kolejí. Náš vlak vykolejil. To není jenom o tom, že se na chvíli zastavil a zase se rozjede. Podle mě se už nepůjde zcela vrátit zpátky. Naše cesta ale vede dál,“ uzavírá kněz Kostela Panny Marie Vítězné Pavel Pola.

Poslechněte si celý rozhovor Veroniky Sedláčkové s knězem Pavlem Polou. Dozvíte také, jaká je v těchto dnech hlavní úloha církve ve společnosti, co říká na možné změny v církvi v souvislosti s aktuální situací nebo čím si rodiny v dnešní době vysloužily převorům obdiv.