Politico: FBI šetří Trumpova blízkého spolupracovníka Giulianiho kvůli možnému napojení na bohaté Ukrajince

FBI prohledávala Giulianiho domov na Manhattanu ve středu. Policisté si z bytu odnesli několik předmětů včetně počítačů a elektroniky. Podobné kroky vůči lidem úzce spojeným s Trumpem či exponovaným právníkům jsou v Americe ale ojedinělé. Prohlídku potvrdil právník bývalého starosty Bob Costello s tím, že Giuliani během posledních dvou let opakovaně nabízel agentům svou spolupráci, úřad to ale odmítl.

Jak píše Politico, zdá se, že takto významné akce signalizují konec sporu mezi federálními žalobci na Manhattanu a úředníky v sídle ministerstva spravedlnosti ve Washingtonu.

Čtěte také

Jiří Pehe: Trumpovy problémy zdaleka nekončí

Státní zastupitelstvo požadovalo rozsáhlejší vyšetřování a o povolení k prohlídce žádali agenti už loni v létě. Tehdy ale ještě Trumpova právníka chránilo pravidlo, které zakazuje kroky s případným dopadem na výsledky kampaně do 60 dnů od voleb.

Jak píše Politico, Rudy Giuliani měl roky budovat vztahy mezi bohatými Ukrajinci a americkou politikou. Za vlády Trumpa v Bílém domě pracoval s Ukrajinci na hledání kompromitujícího materiálu o vztahu mezi skandálně sužovanou ukrajinskou energetickou společností a Hunterem Bidenem, tedy synem současného prezidenta. Trump také svého právníka v červenci 2019 propojil přímo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Dva muži, kteří s Giulianim spolupracovali v otázkách souvisejících s Ukrajinou, a najali ho na podporu podnikání, byli v roce 2019 obviněni z federálního zločinu. Giuliani zřejmě nebyl do daného případu zapleten. Uznal ale, že výměnou za radu ohledně obchodu převzal 500 tisíc dolarů, tedy přes 10,5 milionu korun.

Ledovce tají obrovskou rychlostí

Rychlost tání ledovců se za 20 let zdvojnásobila. Proces přispívá ke zvýšení hladiny moře více než úbytek ledových štítů v Grónsku nebo Antarktidě. Informuje o The Guardian s odkazem na komplexní globální studii.

Čtěte také

Vědci prozkoumali milion let starou rostlinu nalezenou pod ledovcem v Grónsku. Tání tam probíhá rychleji, než se myslelo

Vědci tvrdí, že globální oteplování řízené člověkem stojí za zrychlující se ztrátou ledovců ve vysokých zeměpisných šířkách, což ovlivní pobřežní oblasti po celé planetě.

V letech 2000 až 2019 ledovce ztrácely až 267 giga tun ledu ročně, což zároveň odpovídá 21procentnímu nárůstu hladiny moře, uvádí článek publikovaný v odborném časopise Nature. Autoři uvedli, že je to stejné, jako kdyby se Anglie ponořila každý rok do vody o dva metry.

Studie využívá historická satelitní data z NASA a nové statistické metody k vytvoření trojrozměrných topografií sahajících 20 let do minulosti a pokrývajících téměř všechny ledovce světa. Výsledkem je doposud nejpřesnější a nejkomplexnější hodnocení na světě. Závěry potvrzují, že ztráta ledovců je obrovská a zrychluje se.

Podle vedoucího autora textu Romains Hugonneta z univerzity v Toulouse jsou tato data naléhavým varováním. Musíme změnit způsob života, a to hned. Ledovce se zdají být vzdálené, ale ovlivňují mnoho věcí v globálním vodním cyklu, včetně regionální hydrologie. Příliš rychlé změny mohou vést ke změně nebo zhroucení ekosystému, cituje list.

Zemřel poslední kosmonaut z Apolla 11

Ve věku 90 let zemřel jeden z nejosamělejších mužů v historii. Podplukovník Michael Collins byl po Neilu Armstrongovi a Buzzu Aldrinovi třetím členem posádky Apolla 11.

Čtěte také

Nasedáme a tankujeme až na Měsíci! NASA chce využít tamní led a prodlouží tím cesty do vesmíru

V momentě, kdy se fantazie autorů sci-fi románů stávala realitou, držel stráž na oběžné dráze nad Měsícem, zatímco se jeho kolegové procházeli po povrchu. Na jeho život vzpomíná deník The New York Times.

Collins ve své monografii z roku 1974 vzpomínal na momenty, kdy ve velitelském modulu Columbia pravidelně ztrácel komunikaci s NASA i oběma kosmonauty. Na odvrácené straně měsíce vždy vypadl proud. Připadal si v těch okamžicích sám a absolutně izolován od jakéhokoli známého života, připomíná deník.

Posádka letu Apollo 11: zleva Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin|foto:NASA Images

 Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu. Četli Martina Mašková a Jan Burda.