Nasedáme a tankujeme až na Měsíci! NASA chce využít tamní led a prodlouží tím cesty do vesmíru

25. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Měsíc v superúplňku nad Veveřím-Bídnici, 8. dubna 2020

Americká NASA připravuje plány pro využití Měsíce jako mezipřistávací čerpací stanice pro další lety do vesmíru. Starty raket ze Země by to výrazně zlevnilo, a pro člověka by se tak vzdálené vesmírné destinace staly dostupnějšími.

V polovině května vyhlásila americká NASA program Artemis Accords, který má připravit přednostně pro Američany podmínky těžby na měsíčním povrchu. Má se tak stát dříve, než to učiní jiné země, které o suroviny na Měsíci usilují. Program je pojmenován podle projektu Artemis, ve kterém se NASA věnuje návratu astronautů na povrch Měsíce.

Čtěte také

Na Měsíci by podle plánu měly mezi základnami vzniknout také neutrální zóny. Má se tak zabránit konfliktům mezi jednotlivými společnostmi a státy. Pokud totiž při své cestě do vesmíru bude moci raketoplán dotankovat na Měsíci, může mít o to méně paliva při svém startu ze Země. Stroje tak budou lehčí a jejich start vyjde levněji.

(Měsíční) led nad zlato

Raketoplán ke svému startu potřebuje tuny paliva za sekundu, takže využití měsíčních zdrojů by se mohlo stát udržitelným způsobem doplňování paliva. Z měsíčního ledu by se dal získat zkapalněný kyslík a zkapalněný vodík, které dnes jako pohon používá celá řada raket.

„Díky elektrolýze dochází k rozdělení vody na kyslík a vodík,“ říká Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz. „Proces ale bude vyžadovat velké množství elektrické energie.“

Při prvních krůčcích asi budeme spoléhat na fotovoltaiku a jaderná energie přijde ke slovu až ve chvíli, kdy půjde o osvědčený postup.


Dušan Majer

Člověk ani jeho technologie totiž zatím nemají zkušenost dlouhodobého pobytu na Měsíci. Přistálo na něm zatím jenom pár lidí a strávili zde pouhé desítky hodin.

„Na Mezinárodní kosmické stanici, která obíhá 400 km nad Zemí, mohou lidé poměrně bez problémů fungovat třeba půl roku nebo i rok a to máme vyzkoušené,“ podotýká Majer. Měsíc je ovšem nepoměrně dál, neletí se na něj hodiny, ale dny. „Ve srovnání se Zemí je na Měsíci asi šestinová gravitace a celková odlišnost měsíčních podmínek bude při vývoji malé chemické továrny pro výrobu paliva vyžadovat hodně úsilí, financí a asi také času.”

(Jednou) přijdeme a vezmeme si, co půjde

Návrat amerických astronautů na povrch Měsíce byl původně plánován na rok 2028. Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa došlo k urychlení projektu Artemis o čtyři roky. Plnění programu je ovšem ve velkém časovém tlaku a s trvale udržitelnou přítomností člověka na povrchu Měsíce se podle Dušana Majera počítá až po roce 2024.

Čtěte také

Existují plány pro využití mnohem více zdrojů z měsíčního povrchu, jde o zlato, platinu nebo o velké množství oxidů kovů, které by se daly využít pro stavbu lunární základny.

„Kdybychom na Měsíci měli nějakou malou pícku, mohli bychom oxidy zbavit kyslíku,“ vysvětluje Dušan Majer. „Taková pícka ovšem opět potřebuje velké množství energie. Jenže kovy, které bychom tak získali, bychom mohli využít pro stavbu lunární základny. Nicméně jsou to stále poměrně odvážné úvahy, protože po programu Apollo se už člověka na Měsíc dostat nepodařilo,“ upozorňuje Majer.

autoři: Martina Rasch , mrk
Spustit audio

Související