Pokud se má očištění vody od pesticidů nechat na přírodě, což je nejlevnější metoda, potrvá to léta, varuje odborník

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy pesticid

Pesticidy zůstávají ve vodě roky. Jak přesně chemické látky a jejich kombinace působí na lidské zdraví z dlouhodobého hlediska, se přesně neví. O jejich měření hovoří hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu Vít Kodeš.

„Sledujeme 1 800 objektů na množství podzemní vody. Na sedmi stech místech z toho odebíráme dvakrát do roka i vzorky pro měření kvality vod,“ popisuje.

„Testuje se 140 různých pesticidů. Stovka z nich jsou účinné látky, které jsou součástí přípravků na ochranu rostlin. Dalších 40 jsou látky, které se v přírodním prostředí přemění. Bohužel musím říct, že moderní pesticidy takto nefungují. To znamená, že se dobře neabsorbují v půdě. Jejich produkty pak způsobují trvalou změnu a znehodnocení a ve vodě zůstanou opravdu dlouho,“ dodává odborník.

Moderní pesticidy, které se dostávají do vody, naměřili hydrologové poprvé v roce 2009. Přítomny však byly i dřív, tehdy se teprve začalo s měřením. Změny v podzemní vodě jsou velmi pomalé, a pokud se má očištění zdrojů od pesticidů nechat na přírodě samotné, což je nejlevnější metoda, trvá to desítky let.

Nedostatky v kontrole

O tom, že jsou pesticidy už i v podzemní vodě, tedy že je silně kontaminovaná celá krajina, je přesvědčený i lékař a publicista Miroslav Šuta. Máme ohromné nedostatky v kontrole, tedy toho, jak se reálně chovají zemědělci na polích,“ říká.

Třeba na Plzeňsku, kde bere pitnou vodu z řeky Úhlavy zhruba 200 tisíc lidí, místní zemědělci používali pesticidy tak, že chronicky překračovali povolené limity. Po té, co se státu nepodařilo zjistit, co, respektive kdo je konkrétní příčinou, museli koupit nákladnou technologii na čištění vody.

Nakonec to musí zaplatit uživatelé pitné vody a nikoli zemědělci, kteří problém způsobili,“ konstatuje Šuta.

Vliv na plod

Samostatnou kapitolou je pak vliv pesticidů na těhotné ženy a jejich ještě nenarozené děti. Ukazuje se,“ pokračuje lékař a publicista, „že stejné látky, které ve stejném množství sníme v dospělosti a neuškodí nám, mohou vývoj plodu ovlivnit. Příkladem je látka, která se nazývá Chlorpyrifos. Používá se na hubení hmyzu, hlavně na polích s řepkou. Pokusy na zvířatech ukázaly, že pesticid může, během vývoje plodu v děloze, dokonce ovlivňovat jeho nervový systém.“

Poslechněte si celou reportáž Terezy Čapkové. V Zaostřeno se mimo jiné ještě dozvíte, v jakém stavu je díky pesticidům voda v největší české vodárenské nádrži Švihov.

Spustit audio
autoři: Tereza Čapková , Kateřina Tesařová | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související