Pokud nám jde o udržení kvality života, musíme mít ve městech stromy, varuje arborista Hora
„Stromy ve městě nepěstujeme kvůli samotným stromům – kdyby nám o ně opravdu šlo, o jejich ,štěstí‘, tak bychom je nevysazovali do ulic. To je pro ně velmi nehostinné prostředí. Pěstujeme je kvůli lidem, protože je potřebujeme k udržení komfortu vlastního života,“ říká arborista David Hora s tím, že na stejné téma existuje už mnoho studií.
„Měli bychom si uvědomit, že nejde jen o zlepšování komfortu života, ale jak čelíme dopadům klimatické změny, jde nám už i o udržení kvality samotného života. A bude se to horšit. Zvykli jsme si na nějaký standard, ale můžeme o něj lehce přijít. Stromy nám můžou pomoct toho standardu zas dosáhnout a udržet si ho,“ dodává v pořadu Hovory.
Další výzkumy tvrdí, že ve městech bez stromů upadá duševní zdraví a klesá věk dožití. Stromy nejsou ve městě na ozdobu, ale mají životadárnou funkci.
„Asi si musíme vždy položit otázku, proč je ve městě vůbec mít: jako doplněk architektury, nebo mají stromy mít jinou funkci, což se s časem také mění. V současnosti určitě čekáme, že strom bude ochlazovat prostředí a vytvářet tzv. ekosystémové služby,“ naznačuje.
„Když vysadíte strom s velkou korunou, třeba lípu nebo javor, očekáváte, že vám za nějakých 20 30 let zastíní třeba parkoviště. A pak se setkáte s realitou, třeba u těch nejstarších parkovišť u nás – místo velkých stromů vyrostly jen čtyřmetrové, odumírají a neplní svou funkci. Protože ji ne vlastní vinou ani nejsou schopny plnit.“
Čtěte také
Arborista Hora prý vždy zpozorní, pokud se začne hovořit o nějakém kácení.
„Každý případ se musí posuzovat individuálně a někdy důvod ke kácení je, někdy není. Ono se lehce řekne: vykácíte stromy a ty nahradíte novou výsadbou. Mnozí stále žijí v představě, že když vysadí strom, tak si tak nějak sám vyroste, akorát že to možná ve městě trvá déle,“ popisuje, ale pravda to není.
„Jak dokazují naše práce, není to automatické. Po celé republice vysazujeme statisíce stromů, ale šance, že jednou dosáhnou velikosti, na kterou jsme zvyklí například u těch lip, zdaleka není u všech. Existuje řada překážek, které ignorujeme. Záleží i na kvalitě výsadby sazenic apod. To všechno pak rozhoduje o tom, zda strom bude vůbec schopen vyrůst. A je toho samozřejmě mnohem víc,“ dodává.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.
Související
-
Teploty budou v příštích dekádách ještě vyšší, říká meteorolog. Pomůžou stromy i omezit klimatizaci
Pátek by mohl být podle meteorologů posledním horkým dnem v Česku. Podle meteorologa Michala Žáka bychom však měli očekávat i nadprůměrně teplé září.
-
Příroda může do terapie přinést témata přesahu, smysluplnosti i konečnosti, říká psycholog
Když Sigmund Freud začínal s psychoanalýzou, měla podobu dvanácti procházek. V posledních letech terapeuti opět objevují, co může do terapie přinést otevřené prostranství.
-
Sázejte stromy, vsakujte déšť. Jaké jsou další rady pro vnitroblok od spolku Bieno?
„Pro nás je cílem živý vnitroblok,“ říká Bára Týcová. Spolu s Michalem Křivohlávkem vedou spolek Bieno, který lidem pomáhá jejich vnitrobloky oživit a zlepšit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
