Pokračující krize české ekonomiky

Údaje ČSÚ tento trend potvrzují: oproti loňsku se průmyslová výroba snížila v dubnu o víc než 22 procent, případně, když tohle číslo očistíme od vlivů počtu pracovních dnů, o víc než 19 procent. Ve srovnání s březnem činil dubnový pokles jedno celé čtyři desetiny procenta.To je ale zřejmě jen začátek. Oživující vliv šrotovného v okolních zemích na zdejší automobilový průmysl opadá a už předem je jasné, že ani pokud ho zavede vláda vzešlá z podzimních voleb, nic zásadního se tím nezmění: jak vyplývá z průzkumů, je většina Čechů sice pro šrotovné, ale využil by jej jen zlomek z nich.

Také proces zeštíhlování má většina průmyslových podniků dneska už za sebou: všeho, co není nutně potřeba, se firmy v uplynulých měsících průběžně zbavovaly. Přesto jich má stále víc vážné problémy. Jako hlavní kámen úrazu se ukazuje druhotná platební neschopnost, tedy situace, kdy si firmy přestávají platit navzájem a tak strhávají do propasti dluhů i ty, které mají zakázky a teoreticky by byly provozuschopné.

Ve statistice o tom svědčí skutečnost, že ještě víc než průmyslová výroba klesají tržby z ní, a sice v dubnu ve srovnání s loňskem o víc než 23 procent . Jelikož české podniky vyrábějí často komponenty pro německé firmy, mluví se často o tom, že se zdejší oživení dá čekat až poté, co nastane takový vývoj i v Německu. Což je jistě pravda, ovšem to neznamená, že by sem krize byla z Německa dovezena. Její kořeny jsou mnohem hlubší: evidentně totiž proděláváme cosi jako globální postindustriální revoluci. Jak bude vypadat budoucí industriální krajina, o tom se zatím lze jen dohadovat, ale státy, které na průmysl vsadily, asi moc dobré karty nemají.

Nepomůže ani volání různých průmyslových lobby po státních zakázkách. Řešení by se jenom odsunulo a prodražilo, nic víc. To ví ministr financí Janota, který se evidentně rozhodl pro jinou cestu: minulý týden prošla ve sněmovně ve zrychleném řízení, leč nicméně v tichosti novela zákona o bankách, která má umožnit státu přebírat v budoucnu banky, které by se ocitly ve vážných potížích.. Návrh, který teď musí ještě projít senátem, je podle vlády reakcí na hospodářskou a finanční krizi a zjednodušuje například proces navýšení kapitálu banky nebo umožňuje centrální bance pružněji reagovat na problémy bank.

Janota zdůrazňoval, že nejde o nic jiného než o opatření pro všechny případy, bez konkrétního podtextu. Faktem ale je, že se v bankách množí rizikové úvěry rasantním tempem. V únoru se jejich počet oproti loňsku víc než zdvojnásobil. Letos budou muset banky navýšit reservy pro nesplácené úvěry na dvoj- až trojnásobek, protože se čeká jejich nárůst až na 6 procent. Zatím je kapitálová přiměřenost českých bank sice stále ještě na 12 procentech, ale kdyby měla klesnout na 8 procent a kdyby se zároveň procento nesplácených úvěrů vyšplhalo nad hranici 10 procent, začalo by hrozit riziko krachu bank i tady. Kde trh větří budoucnost, je zřejmé: na burzách rostou kromě některých surovin hlavně akcie titulů ze sektoru služeb, například telekomunikací.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .