Podmořské zásobárny sladké vody

10. prosinec 2013
Mořské dno - ilustrační foto

Pod mořským dnem leží obrovské rezervoáry sladké a brakické vody. Její množství vědci odhadují na půl milionu krychlových kilometrů.

„Objem těchto vodních zdrojů je asi stokrát větší než ten, jaký jsme vyčerpali zpod povrchu Země od roku 1900,“ říká vedoucí studie doktor Vincent Post z australské Flindersovy univerzity. Podmořské zásobárny vody jeho tým objevil pod mořským dnem kontinentálních šelfů u břehů Austrálie, Číny, Severní Ameriky a jižní Afriky. O existenci sladkovodních těles pod oceány se vědělo už dříve, ale předpokládalo se, že vznikají jen vzácně za velmi specifických podmínek. Nová studie však demonstrovala, že ve skutečnosti jsou takzvané akvifery neboli zvodně se sladkou a brakickou vodou běžným jevem.

Vytvořily se během uplynulých stovek až tisíců let, kdy byla průměrná hladina moře nižší než dnes a čára pobřeží ležela dál. Za deště sladká voda vsakovala do půdy a vytvářela podzemní tělesa. Ta pak při vzestupu oceánů spojeném s koncem doby ledové a táním ledovců překrylo moře. Tam, kde je navíc chránily vrstvy jílu a sedimentů, se akvifery zachovaly dodnes.

Slanost jejich vody je podle vědců dostatečně nízká na to, aby mohly zásobovat vodou pobřežní oblasti. Vytěžit tuto vodu by mělo jít hned dvěma způsoby: buď postavit na moři platformu a vrtat do dna, nebo vrtat z pevniny či ostrovů v blízkosti akviferů. Objev na první pohled vypadá jako cesta k řešení hrozící globální vodní krize. Autoři studie však upozorňují na to, že akvifery nejsou obnovitelným zdrojem. Jakmile se jednou vyčerpají, nenaplní se až do doby příštího poklesu hladiny oceánů – a to může trvat velmi dlouhou dobu.

Zdroj: ScienceDaily, Nature

autor: Tvůrčí skupina popularizace vědy
  • Příroda