Počátky oslav křesťanských Velikonoc

Křesťanské Velikonoce mají kořeny v pohanských oslavách jarního slunovratu i v židovském Svátku nekvašených chlebů označovaném jako Pesach. Kdy se začaly slavit křesťanské Velikonoce k uctění zmrtvýchvstání Ježíše Krista, není jasné. Jedno z prvních svědectví o oslavě křesťanských Velikonoc pochází z druhé poloviny 2. století. Ze spisu Peri Pascha (česky O Pasše), jejímž autorem byl Melitón ze Sardu, vyplývá, že kolem roku 170 už bylo slavení Velikonoc mezi křesťany běžnou záležitostí.

Melitón působil jako biskup v Sardu, dnes už zaniklém městě ležícím v turecké Anatolii v údolí řeky Hermos na úpatí pohoří Tmolos. Patřil k velmi plodným autorům raného křesťanství. Z většiny jeho děl se však zachovaly jen zlomky. Přesto přetrval Melitónův věhlas až do středověku. Nejeden pozdější autor podepsal své dílo Melitónovým jménem, aby mu dodal na vážnosti. Spis O Pasše ale k těmto tzv. pseudoepigrafům nepatří. Jeho autorem je skutečně Melitón.

Jde o tzv. homilii čili kázání vykládající biblické texty. Je z ní patrné, jak byla ještě ve 2. století v křesťanství živá židovská tradice. Melitón patřil k tzv. čtrnáctideníkům, kteří stanovovali termín Velikonoc stejně jako určovali Židé termín svátku Pesach. Oba svátky připadaly na čtrnáctý den židovského měsíce nisan a mohly se tedy slavit v kterýkoli den v týdnu. Až později křesťané stanovili termín Velikonoc odlišně od Pesachu - na první neděli po prvním jarním úplňku. Melitónova homilie prozrazuje jasnou inspiraci židovskou hagadou – textem, jenž se četl o Pesachu a který převypráví příběh o vyvedení Židů z egyptského otroctví. Nápadné je to například v následující pasáži homilie O Pasše:

„Je to on (Ježíš), kdo nás vyvedl z otroctví do svobody,
ze tmy do světla,
ze smrti k životu,
z tyranie do království věčného.“

Podobně popisují osvobození z egyptského otroctví i autoři židovské hagady. Pokud forma homilie židovskou tradici nezapře, její obsah už takový není. Melitón ze Sardu se v kázání od Židů ostře distancuje a činí je přímo zodpovědnými za ukřižování Krista:

„Bůh byl zavražděn,
král Izraele byl zabit
rukou Izraelitů.“

Někteří historici jsou nakloněni názoru, že velikonoční čtení Melitónovy homilie provokovalo v pozdějších dobách křesťany k pogromům na Židy. Většina badatelů je však toho názoru, že Melitón sám k pronásledování Židů nevyzýval a jeho homilie byla pro tyto účely zneužívána.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 6.4.2012 v 9:00.