Ploština žalující a obžalovaná aneb Jaký byl osud moravských Lidic?

18. duben 2022

Blížil se konec války. Spojenecké armády už byly téměř na dostřel. V předvečer narozenin Adolfa Hitlera bylo jasné, že vítězství Německa mu jako dárek nikdo nepřinese. Přesto, nebo možná právě proto řádila ještě v té době nacistická komanda na okupovaném území mnohde brutálněji než doposud. Padla jim za oběť i malá pasekářská osada na Valašsku – Ploština. Osud „moravských Lidic“ v pořadu Téma Plus připomíná Naďa Reviláková (vysíláme v repríze).

Osud Ploštiny možná není tak široce známý jako okolnosti zničení Lidic. To ovšem neplatí na Zlínsku, kam nejen Ploština, ale i další místa, která na konci války nacisté vypálili, spadá.

Čtěte také

Prlov, Vařákovy paseky, Juřičkův mlýn či Vizovické paseky. Tam všude hořely domy a v plamenech umírali lidé. Každé z těch míst má svůj vlastní příběh. Ten ploštinský vypráví o mnohonásobné zradě, se kterou se potomci obětí i přeživších vyrovnávají dodnes.

Do širokého povědomí vstoupil román spisovatele Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen. Byl podle něj natočený i úspěšný film. Zachycuje příběh Ploštiny a partyzánské skupiny, která na ní působila.

Mňačko věděl dobře, o čem píše. I on sám byl tehdy jedním z ploštinských partyzánů. Těch, kteří zde pobývali, využívali pohostinství místních lidí a těsně před příchodem nacistů Ploštinu opustili.

Jaký k tomu měli důvod? Pár by se jich našlo. Otázek v této souvislosti však zůstává víc. Mohli se partyzáni zachovat jinak? Dokázali by zabránit vypálení osady a smrti čtyřiadvaceti lidí, kteří v ní uhořeli?

Otázka, která nad Ploštinou visí dodnes. Stejně jako nad ní visela v době, kdy ještě doutnaly vypálené domy. 

Měli partyzáni Ploštinu bránit?

Za minulého režimu se Ploština stala symbolem partyzánského boje a také československo-sovětského přátelství. Tehdy se zde pořádala mnohatisícová pietní shromáždění, která se stávala tribunou komunistické moci.

Čtěte také

Otázka zpochybňovaného hrdinství však nebylo to jediné, co znovupostavenou Ploštinu po válce trápilo. Místní pasekáře „nezradili“ jen partyzáni. Zradili je i čeští konfidenti, kteří informace o jejich počínání předávali gestapu. A to na samém sklonku války, kdy už bylo jasné, že se osvobození blíží a je trest nemine.

Neminul. Dva známí zrádci za Ploštinu zaplatili. Jenže kolik jich bylo ve skutečnosti? To je dodnes obestřeno tajemstvím.

A co ti, kteří nesou tu největší vinu? Vražedné nacistické komando a jeho velitelé, kteří za masakr místních nebyli nikdy potrestáni. Dokázali se tak dobře skrývat? Nikoliv. Jak komunistický režim naložil s viníky, je další zradou, kterou bychom mohli napsat na seznam. A tím stále ještě výčet příkoří nekončí.

Proč se ze svědků nakonec stali obžalovaní, kteří strávili léta ve věznicích? A jak se jedinému přeživšímu ploštinského masakru podařilo dostat z hořícího domu obklíčeného hordou nacistů?

I to se dozvíte v pořadu Téma Plus, které tentokrát věnujeme osudu vypálené pasekářské osady.

Příběh Ploštiny připomenou historikocé Luděk Navara a Jaroslav Pospíšil. Etnograf Ondřej Machálek z Muzea jihovýchodní Moravy. Potomci pozůstalých Božena Barcuchová a Josef Zicha, starosta Vysokého Pole. Pamětník František Sochora. Připravila Naďa Reviláková.

Spustit audio