Plošné přidávání má víc negativ než pozitiv, tvrdí ekonom Hnát. Očekávání odborů vidí jako naivní

Odborům jednajícím s vládou by Hnát doporučil obezřetnost. „Představa, že by se teď zázračně našly peníze, aby se mohlo přidávat v září, je velmi naivní,“ říká. „Čekal bych, že bude kredibilní nabídka na leden,“ usměrňuje očekávání odborů.

Čtěte také

Všichni si zaslouží přidat. Některým profesím spadly reálné platy o pětinu, upozorňuje místopředseda odborů

Společnost podle něj potřebuje uklidnění situace. „Jsme v kleštích politické situace. Jsme v kleštích celé války a všech polykrizí. A myslím si, že co naše ekonomika potřebuje nejvíce, je uklidnění situace, celospolečenský konsenzus,“ hodnotí.

Přidávání státním zaměstnancům navíc vidí jako složitější problém. Na místě je podle něj přidávat jen někomu, výběrově. „Myslím si, že tam jde o lidi, kteří mají platy nejnižší. A to nejsou učitelé. To je další personál ve školách. Můžeme si myslet, co chceme, ale oni jsou pro ty školy také důležití,“ vysvětluje.

Plošné zvyšování platů mu ale dává smysl jen u nejméně placených lidí. „Čím výš se v tabulce pohybujete, tak tam už musí být i složka motivace. Odměnit toho, který pracuje nejlépe. A tam má plošné přidávání více negativ než pozitiv,“ dodává prorektor Vysoké školy ekonomické.

Vláda a její úspěchy

Podle Hnáta je složité vyhodnotit, zda vláda udělala dobré systémové reformy. Pozitivně ale hodnotí dílčí úspěchy premiéra Petra Fialy (ODS) a jeho ministrů. „Už jenom to, že je aspoň nějaká fiskální konsolidace, že se bavíme o tom, že ministr financí nepřidá, že premiér vystoupí a řekne: Státní kasa na to nemá, přidávat se nebude... Měli jsme tady vlády, které přidávaly, utrácely, na nic nehleděly,“ říká.

Čtěte také

Pilný: Plošně bych nepřidával. Ale některé profese jsou na tom kriticky, těm bych platy zvýšil

Úspěšné velké systémové reformy se ale podle prorektora čekat nedaly, protože vláda je složená z pěti stran, a navíc ne všechny z nich měly fiskální konsolidaci v programu. Klíč vidí v reformě důchodového systému, nikoliv ve škrtání platů státním zaměstnancům.

Navíc je podle něj důležité vyhodnotit, že ne všichni voliči si představují malý stát. „Kdyby konsolidace veřejných financí byla ještě tvrdší, tak naše srdce voličské by to potěšilo, ale asi by to vládě příští volby nevyhrálo,“ vysvětluje Hnát.

Každá další vláda se také musí potýkat s výsledky všech předchozích vlád, vysvětluje. „To není jen Andrej Babiš (ANO). To je všechno, co se od transformace zanedbalo. Jednou si někdo bude muset vytáhnout toho černého Petra,“ říká o reformě státního financování.

„Nemůžeme si představovat, že nějakým škrtem se to všechno nějak srovná. Tady jdeme po systémových reformách. To, co se děje, jsou většinou parametrické změny, které ale, jak vidíme, nás stejně za pár let zase doženou,“ uzavírá.

Funguje česká ekonomika správně, nebo dělají politici dlouhodobě někde chybu? Jak reaguje Hnát na návrat Miroslava Ševčíka do pozice proděkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické? A je český a evropský ekonomický model přežitý? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus. Moderuje Barbora Tachecí.