Krajské volby v Česku nikdy samy o sobě nezpůsobily pád vlády. Způsobují v ní ale pnutí, domnívá se politolog Kopeček

Poměrný volební systém v Česku dává mnohem větší šanci uspět novým stranám, v porovnání například s Velkou Británií s většinovým systémem. „V danou chvíli vám stačí přelézt přes pětiprocentní volební klauzuli, což je mnohem jednodušší než uspět ve většinovém volebním systému,“ srovnává politolog Kopeček.

Zároveň upozorňuje na výrazně slabší vztahy mezi stranami a voliči v českém prostředí. „Voliči často cítí nulovou či slabou loajalitu vůči straně, kterou právě v těchto volbách volili,“ říká Kopeček.

Některé strany tak mohou z parlamentu vypadnout, aby se tam o několik let později zase vrátily, vysvětluje politolog na příkladu lidovců.

Čtěte také

iROZHLAS

Politolog: Celostátní témata se do krajských voleb propisují výrazně. Pravomoc krajů ale není velká

„Jejich vazby ve společnosti – počet členů, jakým způsobem mají vybudovanou organizační strukturu – fungovaly jako kotva, která jim pomohla. A pak je tam i vztah k dost specifické identitě, kterou tato strana představuje,“ popisuje. 

V případě ANO sice pořád hraje klíčovou roli Andrej Babiš, který pro voliče představuje velký „tahák“, ale hnutí se v průběhu času také proměnilo, podotýká Kopeček. Strana už si podle něj buduje vazbu na voliče a ukotvuje se v regionech.

„V tuhle chvíli je pravděpodobnost přežití ANO jako významné strany i bez Andreje Babiše vyšší, než byla, dejme tomu, pět deset let zpátky,“ předpovídá.

Krajské volby 

„Z hlediska minulosti krajské volby nikdy nezpůsobily v Česku pád vlády samy o sobě. Opakovaně to ale byl faktor, který nahlodával vládní jednotu,“ konstatuje Kopeček. 

Čtěte také

iROZHLAS

Průvodce krajskými a senátními volbami 2024: Kde hlasovat, jak kroužkovat a lze využít volební průkaz?

V rámci volebního období spadají krajské volby přibližně do jeho poloviny, kdy je popularita vládních stran nízká. „Výsledkem pak je, že jsou často výsledky v krajských volbách horší, než byly předtím ve sněmovních.“

Na základě toho pak dochází i k pnutí ve vládních stranách, které se ptají, kdo situaci způsobil, popisuje politolog. Takovou reakci očekává nyní.

„Může se stát, že to skončí nejen debatou v rámci stran, respektive v koalici, ale třeba i tak, že se vymění nějaký ministr, možná nějaký předseda menší koaliční strany. Možná dokonce jedna menší koaliční strana, a tím myslím konkrétně Piráty, nemusí v té vládě zůstat. Ale podle mě je to krajní scénář, který nemusí nastat,“ hodnotí politolog.

Existuje ještě pravo-levé dělení? Má klasická levice šanci na návrat, jakmile začne hnutí ANO oslabovat? Dá se očekávat, že Miroslav Kalousek přijde s novou partají? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus nahoře v článku.