Lukáš Jelínek: V mlze jsou nejen výsledky krajských voleb, ale i příští koalice

3. září 2024

Kde jsou ty časy, kdy panovalo rozčarování z toho, že o výsledku voleb do krajských zastupitelstev rozhodlo s regiony přímo nesouvisející téma zrušení poplatků ve zdravotnictví. Letos se nemůžete divit, pokud se rozdělení mandátů odvine od ještě abstraktnější evropské politiky. 

Čtěte také

Celostátní opozice vedle zklamání občanů z vlády, znovu absurdně sází na kritiku Green Dealu, přístupu Unie k migraci či podpory Ruskem napadené Ukrajiny. Kabinet jen může doufat, že tam, kde kraj spravují středopravicové strany a mají přitom solidní výsledky, bude „referendum“ o něm a EU rozředěné.

Svoji roli také mohou hrát výrazné osobnosti hejtmanů, jako je Martin Kuba (ODS) na Českobudějovicku, Martin Půta na Liberecku (STAN) nebo Jan Grolich (KDU-ČSL) na jižní Moravě.

ANO, ODS a STAN

Čerstvě zveřejněný průzkum agentury Kantar pro Českou televizi pak nepřekvapivě sestavil trojici favoritů. Všude má největší volební potenciál hnutí ANO, následuje ODS – ať už schovaná pod hlavičkou Spolu, nebo jiných koalic – a Starostové.

Tam, kde občanští demokraté v minulosti zklamali, zotavují se těžko. Patrné to je na Ústecku, Olomoucku či Zlínsku. Středové strany mají solidní půdu zejména ve východočeských regionech, na Liberecku nebo na střední Moravě.

Čtěte také

I s ohledem na zemské volby v německém Sasku a Durynsku bychom ale neměli přehlížet ani silnou pozici krajní pravice okolo SPD na Ústecku, ale třeba i Olomoucku.

Jedním dechem dodejme, že volební potenciál má k výsledkům ještě hodně daleko. Protože vypovídá především o ochotě uvažovat o volbě té či oné kandidátky. Srovnání voličských jader mnohdy vypadá jinak.

V něm hledí Starostové a další středové strany na záda ANO a ODS z velké dálky. Vlažní voliči mívají tendenci taktizovat, nebo také nepřijít.

Čtěte také

Překvapením by už bylo jen to, kdyby se k urnám dostavilo 73 procent respondentů, což je číslo, které Kantar složil z těch, kteří na dotaz, zda přijdou, odpověděli „určitě“ nebo „spíše ano“. Vždyť v roce 2020 dosáhla účast pouhých 38 procent.

V horké fázi kampaně se politici sotva budou moci vyhnout otázkám na kvalitu zdravotnictví nebo sociální péče, zvlášť tam, kde životní úroveň pokulhává.

Napříč republikou se pak o další náměty k polemikám postarala Fialova vláda. Oči navrch hlavy leckde mají kvůli drhnoucí nové podobě stavebního řízení, trvalkou jsou nízké platy státních zaměstnanců a přehlédnout nelze ani koaliční neshody nad státním rozpočtem na rok 2025.

Návrh rozpočtu může vrazit klín

Jestli si premiér s ministrem financí mysleli, že něco získají tím, když spory, které by jinak proběhly přes léto, odloží na podzim, hrubě se mýlili. Nyní mohou vrazit klín i mezi koaliční reprezentanty v regionech. 

Čtěte také

Také hrozí, že pokud volby pro vládní strany dopadnou špatně, poklesne v jejich lokálních buňkách ochota k pokračování partnerství. Funguje to ale i naopak. Kdyby se třeba ukázalo, že sólo postup občanských demokratů v Kubově jižních Čechách oslabil šanci středopravicových subjektů kraj dál řídit, odrazilo by se to i na mocenské šachovnici uvnitř ODS.

A ještě jedna věc stojí za zmínku: V řadě krajů už dnes strany Fialovy koalice spolupracují s hnutím ANO. Jenže málokde jsou ochotny uvažovat, že by se totéž zopakovalo na centrální úrovni.

Lukáš Jelínek

Andrej Babiš vadí, ale jeho apoštolové – kteří se stále častěji po vzoru tradičních partají zaplétají do lokálních kauz –, nikoli.

Až nám regionální špičky budou opět vysvětlovat, že ideové střety jsou v krajích vedlejší, pouze završí soutěž v pokrytectví a názorové nekonzistentnosti. Česká politika je chaotická už dlouho, ovšem v době, kdy bobtnají extrémy, bychom si zasloužili politiky, kteří usilují o její zpřehlednění, a ne přeborníky v mlžení.

Autor je politický analytik

Spustit audio