Plicní tuberkulóza může v lidském těle roky jen spát. Projeví se při oslabení organismu

Tato infekce jen „tiše spí“ v těle pacienta – a čeká na příležitost, upozorňuje, vedoucí lékařka lůžkové stanice pro léčbu tuberkulózy Thomayerovy nemocnice Emília Kopecká. 

„Bacil se vůbec neprojevuje, ale při oslabení organismu se může aktivovat. Takto může přejít z latentí do aktivní tuberkulózy asi 10 procent nemocných,“ vysvětluje lékařka.

U lidí na biologické léčbě, dialýze nebo po transplantaci je riziko vzplanutí z latentní tuberkulózní infekce nejvyšší. V riziku jsou také ti, kdo přišli do přímého kontaktu s pacienty, kteří mají tuberkulózu.

Plicní lékaři by proto uvítali, kdyby se povedlo zavést registr pacientů s latentní tuberkulózní infekcí, jenže to znamená změnu legislativy.

Tuberkulóza = nemoc sociálně slabých

V roce 2019 u nás tuberkulózou onemocnělo 464 lidí, což bylo o 20 případů více než v roce předchozím. Česko tak patří k zemím s nejnižším výskytem této nemoci v Evropě.

Tuberkulózou nejčastěji onemocní sociálně slabí jako bezdomovci nebo vězni. Asi třetina pacientů jsou pak cizinců, nejčastěji z Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu a pak jsou to lidé ze Slovenska nebo Rumunska.

V Česku se povinně očkovalo až do roku 2010, dnes se vakcinují jen rizikové skupiny dětí. Očkování ale nechrání proti samotnému onemocnění, jen do jisté míry brání těžkému průběhu nemoci v ranném dětství. Stále větším rizikem je ale zmíněná latentní tuberkulózní infekce.

Na světě je ale tuberkulóza infekčním zabijákem číslo jedna, a to bez ohledu na to, že se stále ještě v mnoha zemích světa proti nemoci plošně očkuje.

Celý pořad Andrey Skalické si ale poslechněte v audiu. Dozvíte se, jak se tuberkulóza v Česku léčí a co by lékařům opravdu pomohlo.