Pikal: Nechceme, aby o zvolení poslanců rozhodovaly strany, jak navrhuje volební plán Marka Bendy

„Můj návrh jde v duchu nálezu Ústavního soudu,“ tvrdí autor zmíněné novely a předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).

Čtěte také

Volební zákon? Když půjde všechno dobře, tak máme podpis prezidenta koncem dubna, tipuje poslanec Marek Benda

 „Systém, který navrhuji, rozděluje víc mandátů přímo v regionech. A posléze připouští, že o těch mandátech, které jsou přiděleny ve druhém skrutiniu, kde se mají dorovnat regionální nerovnosti, rozhodne vedení strany, do kterého regionu bude přikázán.“

Pojem skrutinium označuje přepočet hlasů při volbách a právě počet a princip skrutinií má vliv na výslednou poměrnost voleb. 

Bendův návrh je podle Pirátů protiústavní – ale ne proto, že by porušoval poměrnost, kterou kritizoval Ústavní soud. „Je poměrnější, to ano. Ale problém je, že ve druhém skrutiniu probíhá přikazování mandátů do kraje skrze strany, tedy až po volbách. Poté, co volič rozdal své hlasy,“ vysvětluje místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

S tím ale Benda nesouhlasí. „My říkáme, že strana určí region, do kterého bude mandát přikázán,“ namítá Benda. „Ale tam už jsou lidé, které vybral volič. Někdo navrhuje automat, já navrhuji, aby toto rozhodla politická strana, protože nejlíp ví, kde potřebuje posílit region. Určuje se podle toho, jak rozhodl volič.“

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Lidová tvořivost může volebnímu zákonu jedině uškodit

Pikal ale upozorňuje, že strany by ale nerozhodovaly o regionu, kde podle Bendy potřebují posílit, ale jednoduše o konkrétním kandidátovi. A obává se, že po volbách by se kandidát, který byl přeskočen volbou stranického vedení, přestože přinesl daleko větší množství hlasů, mohl obrátit na správní soud a napadnout u Ústavního soudu nerovnost či nepřímost této volby.

„Tato možnost ale bylo přezkoumávána v roce 1997 Ústavním soudem a už tehdy byla shledána za ústavně konformní,“ připomíná Benda. „Není tedy pravda, že by toto musel Ústavní soud automaticky zrušit. Můj systém je prostě spravedlivější a rozumnější než nějaký automat, který jsem ještě ani neviděl a navíc může přinést velké regionální nerovnosti.“

Benda: Je to jen snaha si se mnou zaválčit

Zástupce Pirátů ale upozorňuje, že nerovnosti při přerozdělování mohou vzniknout jak při „hloupém“ automatu, tak při rozdělování stranickými vedeními.

Čtěte také

Petr Holec: Spolu, anebo proti sobě? Verdikt Ústavního soudu může zrušit i antibabišovské koalice

„Rozhodovat má prostě volič, a nikoliv stranické vedení. Je ještě další možnost, že bychom po volbách mezi kandidáty losovali. Nebo by rozhodla kandidátní listina, ze které by se ve druhém skrutiniu vybíralo,“ říká Pikal a upozorňuje, že kdyby Bendův přístup fungoval už v předchozích volbách, by mohly přímo strany rozhodovat o dvacítce až třicítce poslaneckých mandátů.

„Pokud chceme hledat nějakou spravedlnost, ke které nás nutí Ústavní soud, a nechceme rozdělovat jen v regionech a chceme je ponechat, musí nějaké druhé skrutinium existovat,“ oponuje Benda. „Také předpokládám, že budou rozdělovány maximálně tři až čtyři mandáty.“

Piráti ale prý před několika měsíci vyzývali, aby byl použit návrh KDU-ČSL a s ním bylo dále pracováno. „To se zdrželo, jsme pod tlakem, ale věřím, že se s Bendovým návrhem se dá pracovat a dá se to stihnout do voleb. Snad se tedy dojde k dohodě, která projde sněmovnou i Senátem.“

Čtěte také

Chceme co nejpoměrnější volební systém. Nedívám se na to tak, aby zákon vyhovoval mně, říká Jurečka

Benda připomíná, že kontroverzní reakce vzbudil jeho návrh jen u Pirátů a hnutí STAN. „Já si myslím, že to byla trochu snaha zaválčit si s Bendou a vyvolat konfrontaci. Pak se z toho stala mediální bublina,“ obhajuje svou novelu předseda ústavně právního výboru sněmovny za ODS.

„My jsme na problém přerozdělování hlasů politickými stranami upozorňovali už dávno předtím, než byl tento návrh oficiálně představen,“ odmítá osobní rozměr kritiky Bendova návrhu Vojtěch Pikal (Piráti).

Poslechněte si celou debatu, moderuje ji Karolína Koubová.