Petruška Šustrová: Stop nenávisti

15. leden 2019
Zemřel dlouholetý primátor města Gdaňsk Paweł Adamowicz

Polsko zahalil smutek. V neděli těsně před osmou večer při hudební benefiční akci v Gdaňsku vpadl na pódium sedmadvacetiletý Stefan W. a pobodal dlouholetého primátora města Pawła Adamowicze.

Ten v pondělí po poledni zemřel.

Sociolog: Adamowicze zabil excentrický člověk s kriminální minulostí. Další snad následovat nebudou

Pawel Adamowicz byl starostou Gdaňsku od roku 1998, pošesté byl do této funkce zvolen loni v listopadu. V 80. letech byl součástí protikomunistického odborového svazu Solidarita.

Ve Varšavě začal platit třídenní smutek kvůli vraždě dlouholetého primátora polského Gdaňsku Pawla Adamowicze, který zemřel na následky bodných zranění. Jeho smrt je ale plná paradoxů.

Adamowicz byl vystudovaný právník a jako politik velmi úspěšný, byl primátorem Gdaňsku více než 20 let, od roku 1998.

V pondělí večer se v mnoha desítkách polských měst konaly smuteční pochody, shromáždění a mše, vyjádřily se desítky politiků včetně těch nejvyšších. Na shromážděních se recitovaly básně, pochody byly většinou mlčenlivé, hlavní heslo ovšem bylo společné: Stop nenávisti. Vražda zemi skutečně šokovala.

Útočník na pódiu před stovkami lidí vykřikoval, že gdaňský primátor zemře, protože on, vrah, byl nespravedlivě vězněn a ve vězení ho „mučila vláda Občanské platformy“.

Naučit se rozlišovat

Smutným paradoxem je, že Paweł Adamowicz už nebyl členem hlavní opoziční strany, kterou je Občanská platforma od voleb v roce 2015, v loňských volbách kandidoval do primátorské funkce za sdružení „Všechno pro Gdaňsk“.

Petruška Šustrová: Polsko v roce 2018

Lidé ve Varšavě připravují na pochod nezávislosti

Právě končící rok byl v Polsku především rokem výročí.

Stefan W., který je nyní obviněn a ve vazbě, byl v roce 2013 odsouzen na pět a půl roku za bankovní loupeže. Ve vězení u něj byla zjištěna schizofrenie. Propuštěn byl po vykonání trestu loni v prosinci.

Šlo nepochybně o akt individuálního teroru, vraždu spáchal duševně chorý člověk, ovšem politici i všemožní veřejní činitelé, kteří se k ní vyjadřují, často mluví o neblahé atmosféře nenávisti, která v Polsku panuje. Polská společnost je hluboce rozdělená mezi stoupence vlády a opozice, kteří se přou, častují se různými urážkami, anebo spolu vůbec nemluví.

Opozice útočí na vládu, která jí oplácí stejným, pod proudem vzájemných osočení je často obtížné vyluštit, jaký je pravý stav věcí. Vládní politici – pro pořádek dodám, že ne všichni – bývají ochotni povzbuzovat i seskupení, která hlásají nenávist a dopouštějí se pod údajně vlasteneckými hesly násilných útoků.

Lidé si uctili památku gdaňského primátora Pawła Adamowicze

Podobnou situaci známe: i česká společnost je rozdělená, i u nás se kvůli politice rozpadla řada vztahů, stoupenci a odpůrci vlády si často nemohou přijít na jméno. Kdekdo kráčí za svou pravdou a nechce nic jiného slyšet, nevnímá argumenty a reaguje urážkami.

I u nás najdou extrémisté v politické vrstvě představitele, kteří jsou za projev podpory ochotni schválit i vystoupení, která by slušná společnost neměla tolerovat.

Měli bychom se – v Polsku i u nás – naučit rozlišovat. Na kritice vlády samozřejmě není nic špatného, je ale pochybné pochodovat v jednom šiku s lidmi, kteří hlásají nenávist jako program. A měli bychom si dát pozor, zda nás nespokojenost neunáší příliš daleko, zda nepřekračujeme mez, za kterou už je běžné soužití nemožné.

Petruška Šustrová

Slova Stop nenávisti, která byla leitmotivem pondělních polských smutečních manifestací, opravdu není prázdné heslo. Pokud Polsko něco naléhavě potřebuje, je to snaha překlenout vzájemnou nesnášenlivost a pokusit se alespoň o vzájemnou komunikaci.