Petr Šabata: Zelená revoluce sílí, stal se z ní dobrý byznys

24. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Důl Turów a elektrárna polské společnosti PGE

Uhlí jako surovina pro výrobu elektřiny má za sebou několik opravdu černých dní. Nejvýrazněji zazněla zpráva, že Polsko musí podle Soudního dvora Evropské unie okamžitě zastavit těžbu v dole Turów na hranicích s Českou republikou, která podnět k soudu podala.

Je to zatím jen předběžné opatření, Poláci ho odmítají, ale protestující Češi i Sasové si už  mohou být jisti, že v dole se nebude těžit až do roku 2044. Jak si to severní sousedé představovali.

Čtěte také

Společnost ČEZ oznámila, že v roce 2030 bude vyrábět z uhlí už jen 12 procent elektřiny, oproti dnešním 40 procentům.

Kritici by sice uvítali rychlejší kroky, ale zpráva je to jasná a symbolická: dokonce i ČEZ zezelenal a konec doby uhelné se blíží rychlostí, s jakou nikdo před rokem dvěma nepočítal.

A pak je tu zásadní rozhodnutí ministrů životního prostředí zemí G7, tedy Německa, Kanady, Spojených států, Francie, Itálie, Japonska a Velké Británie.

Ještě do konce letošního roku chtějí zastavit přímou finanční podporu uhelných elektráren. Server BBC k tomu poznamenal, že jde o povzbudivý závazek před listopadovým klimatickým summitem v Glasgow.

Ďábel je ukryt v detailu

Dokonce ani česká vláda není nadšená doporučením své Uhelné komise, skončit s uhlím na výrobu elektřiny a tepla až v roce 2038. Schvalování už jednou odložila a problém s ním má polovina ministrů.

Čtěte také

A vláda německá přijala plán, jak dosáhnout neutrality skleníkových plynů už v roce 2045, tedy o pět let dřív. Je to reakce na verdikt ústavního soudu, který politikům vytkl, že dosavadní klimatické plány znevýhodňovaly příští generace.

A ještě jednou vláda česká – ta narychlo opravila Národní plán obnovy, jehož původní verze nevyhovovala kritériím na čerpání 172 evropských miliard.

Protože v něm bylo málo opravdu ekologických projektů. Podle nového návrhu zaslaného do Bruselu půjde na klimatická opatření 41 procent z celkové sumy.

Čtěte také

Na právě začínajícím summitu EU budou lídři členských zemí konkretizovat klimatické závazky Unie. Budou to jednání tvrdá, protože – jak víme – ďábel je ukryt v detailu. A to ještě současné evropské zelené závazky nestačí k naplnění cílů Pařížské dohody.

Ze všech těchto zpráv se dají udělat dva obecnější závěry než jen že uhlí má smůlu.

První – rychlejší kroky k ochraně klimatu diktují peníze. Vyšší ceny emisních povolenek a také drsný tlak bank a pojišťoven, které odmítají financovat špinavé projekty. Kdo nepochopí, nepřežije.

Petr Šabata

A pak – tyhle tvrdé počty už dorazily i do průmyslového Česka, takový ČEZ nezelená rychleji kvůli ekologickým aktivistům.

A kdyby o tom někdo pochyboval, třeba kdyby si někteří členové vlády dál zacpávali uši a zavírali oči, dostane se jim vysvětlení od klíčového německého průmyslu, se kterým je ten český provázaný víc než hodně.

Z tohoto pohledu budou vlastně zářijové parlamentní volby v Německu důležitější než ty říjnové u nás.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio