Petr Šabata: Zelená revoluce sílí, stal se z ní dobrý byznys
Uhlí jako surovina pro výrobu elektřiny má za sebou několik opravdu černých dní. Nejvýrazněji zazněla zpráva, že Polsko musí podle Soudního dvora Evropské unie okamžitě zastavit těžbu v dole Turów na hranicích s Českou republikou, která podnět k soudu podala.
Je to zatím jen předběžné opatření, Poláci ho odmítají, ale protestující Češi i Sasové si už mohou být jisti, že v dole se nebude těžit až do roku 2044. Jak si to severní sousedé představovali.
Čtěte také
Společnost ČEZ oznámila, že v roce 2030 bude vyrábět z uhlí už jen 12 procent elektřiny, oproti dnešním 40 procentům.
Kritici by sice uvítali rychlejší kroky, ale zpráva je to jasná a symbolická: dokonce i ČEZ zezelenal a konec doby uhelné se blíží rychlostí, s jakou nikdo před rokem dvěma nepočítal.
A pak je tu zásadní rozhodnutí ministrů životního prostředí zemí G7, tedy Německa, Kanady, Spojených států, Francie, Itálie, Japonska a Velké Británie.
Ještě do konce letošního roku chtějí zastavit přímou finanční podporu uhelných elektráren. Server BBC k tomu poznamenal, že jde o povzbudivý závazek před listopadovým klimatickým summitem v Glasgow.
Ďábel je ukryt v detailu
Dokonce ani česká vláda není nadšená doporučením své Uhelné komise, skončit s uhlím na výrobu elektřiny a tepla až v roce 2038. Schvalování už jednou odložila a problém s ním má polovina ministrů.
Čtěte také
A vláda německá přijala plán, jak dosáhnout neutrality skleníkových plynů už v roce 2045, tedy o pět let dřív. Je to reakce na verdikt ústavního soudu, který politikům vytkl, že dosavadní klimatické plány znevýhodňovaly příští generace.
A ještě jednou vláda česká – ta narychlo opravila Národní plán obnovy, jehož původní verze nevyhovovala kritériím na čerpání 172 evropských miliard.
Protože v něm bylo málo opravdu ekologických projektů. Podle nového návrhu zaslaného do Bruselu půjde na klimatická opatření 41 procent z celkové sumy.
Čtěte také
Na právě začínajícím summitu EU budou lídři členských zemí konkretizovat klimatické závazky Unie. Budou to jednání tvrdá, protože – jak víme – ďábel je ukryt v detailu. A to ještě současné evropské zelené závazky nestačí k naplnění cílů Pařížské dohody.
Ze všech těchto zpráv se dají udělat dva obecnější závěry než jen že uhlí má smůlu.
První – rychlejší kroky k ochraně klimatu diktují peníze. Vyšší ceny emisních povolenek a také drsný tlak bank a pojišťoven, které odmítají financovat špinavé projekty. Kdo nepochopí, nepřežije.
A pak – tyhle tvrdé počty už dorazily i do průmyslového Česka, takový ČEZ nezelená rychleji kvůli ekologickým aktivistům.
A kdyby o tom někdo pochyboval, třeba kdyby si někteří členové vlády dál zacpávali uši a zavírali oči, dostane se jim vysvětlení od klíčového německého průmyslu, se kterým je ten český provázaný víc než hodně.
Z tohoto pohledu budou vlastně zářijové parlamentní volby v Německu důležitější než ty říjnové u nás.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
