Zelená politika EU se dotkne peněženky každého. Zdraží bydlení, energie, topení, doprava. Nekonejme hystericky, ale racionálně, vyzývá europoslanec Vondra

18. únor 2020

EU právě bojuje o svou budoucnost. Ve hře je rozpočet na léta 2021–2027, který je důležitý pro další směřování 27 zemí. Evropská komise chce ústy své nové šéfky Ursuly von der Leyenové finance na kohezi nasměrovat na zelené aktivity. Podle europoslance a místopředsedy ODS Alexandra Vondry je ale zelený deal obrovská výzva, ke které ale musíme přistoupit s rozumem.

Čtěte také

„Zelený deal je obrovská výzva, jenže každý takový projekt má své náklady. Ne pouze výhody,“ říká Vondra v Interview Plus.

„Je to tak velký a revoluční projekt, který se ale dotkne peněženky každého českého občana. Bude to mít vliv na zdražování bydlení, svícení, topení, dopravy, potravy,… a to jsou základní lidské životní potřeby. K tomu je nutné postupovat s rozumem. Evropský parlament přitom tlačí členské státy a Evropskou komisi do ještě radikálnějších postupu, a z toho mám opravdu obavy,“ dodává.

Už dnes se v Německu zdražuje elektřina a je dvakrát dražší než u nás. Vondra očekává, že se během 10 let v ČR nezdraží dvakrát, ale klidně i třikrát. „Dramaticky totiž rostou náklady na emisní povolenky. Před čtyřmi pěti lety to byla nějaká 4 eura za tunu CO2, dnes je to 25 eur a podle předpokladů by to do 10 let mohlo být 50, 80 eur. To se samozřejmě pak musí někde promítnout.“  

Zlevňování? Idealismus

Předpoklady, podle kterých by energie mohly být časem levnější díky masivním investicím do ekologicky šetrných projektů, pak považuje za nereálné.

Dokonce říká: „O zlevňování tady mluví jen ti největší idealisté. Evropský parlament někdy předminulý týden tlačil Komisi, aby své zpřísnění redukčních cílů na CO2 do roku 2030 předložila alespoň letos v létě. Komise ale řekla, že to nestíhá,… protože celá řada států ještě ani neodevzdala národní plány, jak na to. Česko a Polsko jsou stále na tapetě, ale ty to předložily, zatímco Německo a Francie ne. Oni začínají počítat, a tak zjistili, že mají problém.“

Jedna věc je politická rétorika, která se snaží zavděčit Gretě a podobnému idealismu, a druhá věc je složité kalkulování politické reality a nákladů, které to přinese.
Alexandr Vondra

Odchod od uhlí je i podle europoslance v pořádku. „Ale nemůžete mít vše postaveno jen na slunečnících nebo větrnících. Ten vítr buď fouká jako blázen,… nebo nefouká a musíte (výpadky) něčím doplňovat. A energie v době, kdy nefouká nebo nesvítí, bude příšerně drahá.“

Plyn je taky neekologický?

Pak je tady jádro a plyn. „Zrovna minulý týden jsme v europarlamentu měli incident, kdy (evropští) Zelení, včetně našich Pirátů, navrhli seškrtat všechny projekty postavené na propojování plynové infrastruktury. Přišli s argumentem, že plyn taky produkuje COa že by se do něj nemělo investovat. Všechny projekty posledních 10 let jsme ale dělali právě tak, abychom, pokud poroste spotřeba plynu,… nebyli závislí na Rusku, tedy na politickém vydírání, které často uplatňuje… Nad tím seškrtáním plynu ale už zůstává rozum stát.“ Vondra přiznává, že tady souhlasí s politikou naší vlády, která chce útlum uhlí a budoucnost staví na jádru.

Čtěte také

„Osobně jsem příznivcem ochrany životního prostředí. Je naší povinností předat (naši zemi) s lepším stavem přírody, než jsme převzali. Jsem pro boj proti plastům, jsem pro ekologickou recyklaci, ale taky proti ideologické hysterii, která může skončit špatně. Protože se nakonec proti tomu začnou lidé bouřit,… navíc, když nemáme žádnou garanci, že se k nám přidají další. Čína, Spojené státy, Indie, Brazílie… Bez nich to nemůže přinést žádné pořádné výsledky.“

„Dělejme, co je rozumné, co má smysl. Odchod od uhlí je správná věc, ale nepodvazujme si naše možnosti způsobem, který se pak obrátí proti nám. Nekonejme hystericky, konejme racionálně,“ vyzývá Vondra.  

Rozpočet? Babiš za 7 let už v politice nebude

K samotnému návrhu rozpočtu na dalších sedm, resp. osm let pak tvrdí, že „to vyvolá velké pozdvižení. Podívejme se na něj komplexně: je tam problém na straně příjmů výpadkem 60–70 miliard po odchodu Britů, čeká nás velká diskuse, podle které je třeba příjmy dodat tak, aby byly kryty alespoň některé úkoly vyplývající ze zelené politiky.“

Čtěte také

Je prý nepochybné, že se budou muset rozpočtové příjmy zvýšit, což je problém pro bohatší státy severu, ale chce to chudší jih. „Osobně si ale myslím, že by se společné příjmy zatím navyšovat neměly.“

Ještě příštích sedm let budeme na straně, která v rámci přerozdělování prostředky získá, takže budeme zemí kohezní, ale dlouhodobě, když začneme generovat vyšší příjmy, dostáváme se na stranu těch bohatších. Vondra si tak myslí, že bychom měli konečně začít uvažovat i jako čistý plátce, což vláda Andreje Babiše nedělá.

„Babiš přemýšlí jen krátkodobě, taky protože on tady za těch sedm let podle mého soudu v politice už nebude. Přemýšlí tak krátkodobým horizontem, taky jako Agrofert, který je jedním z největších příjemců dotací. Takže v tom mu vlastně i rozumím,“ dodává Alexandr Vondra.   

Kde se „vezme“ na zelenou politiku EU? Proč jsou ve hře zemědělské dotace a právě kohezní politika? Poslechněte si celé Interview Plus. Ptal se Michael Rozsypal.   

Spustit audio

Související