Petr Holub: Nejhorší lednový rozpočet od roku 2003
Lehkou nervozitu vzbudily výsledky státního rozpočtu za leden, zvláště mezi ekonomy.
Schodek ve výši osmi miliard korun, i když v prvním měsíci obvykle bývá přebytek, je nejhorší bilancí od roku 2003.
Čtěte také
Výsledky prvního měsíce nejde přeceňovat, věrohodnou předpověď, jak budou rozpočet a jeho schodek vypadat koncem roku, dostane veřejnost nejdříve, až skončí duben. Přesto se okamžitě objevily spekulace, že finanční úřady nevybírají na daních tolik, jak od nich nadřízené ministerstvo očekává. Z toho se prý dá usoudit, že se letos plánovaný schodek ve výši 40 miliard nepodaří udržet.
Na široce citovaných obavách je pozoruhodná jedna okolnost. Daně se ve skutečnosti vybírají v zásadě podle očekávání, především v nejdůležitějších titulech, jakými jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob a sociální pojištění – celkově se výběr daní zvýšil skoro o šest procent, tempem obvyklým i v minulém roce.
Potvrdilo se pozorování expertů, že návrh rozpočtu podsekl očekávané výnosy daně z příjmů fyzických osob, a k dispozici je tedy slušný polštář okolo 15 miliard. K čemu tedy nervozita a k čemu ujišťování Ministerstva financí, že se výběr zlepší, až začnou platit vyšší sazby daně z tabáku a z lihu, případně až se prodlouží lhůta na vrácení přeplatku DPH.
Peníze na velkolepé vládní dary důchodcům a zaměstnancům
S obhajobou rozpočtových výsledků za leden by se ještě dalo pokračovat. Česko dostalo v prvním měsíci nového roku o čtyři miliardy korun méně z evropských fondů, než tomu bylo loni.
Čtěte také
Naproti tomu odeslal český rozpočet do Bruselu dvě měsíční platby, tedy o čtyři miliardy víc než před rokem. Pokud by se k tomu přihlédlo, rozpočet by byl koncem ledna na nule. To sice není žádná sláva, ovšem v zásadě není co komentovat.
Přesto bilance Ministerstva financí vyvolala nervozitu, která musí mít svůj důvod. Ekonomové a vlastně celá veřejnost potřebují vyvrátit obavu, že růst příjmů, který dnes nejde a v budoucnu ani nepůjde označit za rekordní, nebude stačit růstu výdajů.
Unikátní jsou údaje o tom, že se v jediném měsíci zvýšily výdaje na důchody proti loňsku o čtyři miliardy, ostatní sociální dávky v čele s nemocenskou o miliardu, o tři miliardy navíc šlo zaměstnancům veřejné sféry. Pokud si člověk tyto údaje vynásobí dvanácti, pak má před sebou příkrou finanční hradbu a jejího vrcholu přitom nejde dohlédnout. Tváří v tvář této překážce je jasné, že se daňoví poplatníci pořádně zapotí, aby jejich odvody udržely státní finance víceméně v pořádku.
Po prvním měsíci jde opravdu spíše o úvodní dojmy, ze kterých nejde dělat žádné závěry. V každém případě ovšem Ministerstvo financí nedokázalo přesvědčivě vyvrátit vyhlídku, že na velkolepé vládní dary důchodcům a zaměstnancům nebudou peníze.
Z toho pak plyne poměrně jistá předpověď, že experti budou rozpočtovou bilanci i v příštích měsících sledovat ostřížím zrakem, aby zjistili, jestli se mraky vzdálené na obzoru nemění ve skutečnou bouři. Žijeme v nejisté době, dalo by se uzavřít.
Autor je komentátor serveru Echo24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
