Průměrný Čech překročí udržitelnou ekologickou stopu 3×. Musíme se uskromnit a přijmout odpovědnost, stejně jako Greta, varuje ekolog

Čtěte také

Ivan Štern: Greta údajně v rukou židovských šizuňků

„Nejlépe to charakterizuje globální didaktický ukazatel, kterému se říká ekologická stopa, kterou lidstvo vytváří. Letos se celé lidstvo ale chová, jako kdybychom měli jednu a tři čtvrtě zeměkoule. Je to rekordní číslo, které rok od roku stoupá,“ říká v Interview Plus.

To vše přestože jsme přijali celou řadu organizačně technických opatření, od vzniku nejrůznějších ministerstev životního prostředí, státních a nestátních agentur, přes pořádání summitů a zákonů na ochranu přírody. „Globální ekologická krize se ale jednoznačně a objektivně stále zhoršuje,“ dodává ekolog a biolog Petr Blahut.

Jestli můžeme něco udělat se změnou myšlení lidstva? Možné to je, ale čas se krátí. Je třeba začít chápat souvislosti jinak a představa, že si můžeme dělat, co chceme, je naprosto mylná.
Petr Blahut

Jak by měl každý obyvatel této planety začít? „To je strašně jednoduché a příkladem je třeba Greta Thunbergová. Necestuje letadlem, používá hromadnou dopravu, nejí maso a v podstatě žije velmi skromně,“ odpovídá.

„Pokud průměrný Čech překračuje udržitelnou ekologickou stopu třikrát, průměrný Američan pětkrát, tak není žádná jiná cesta než se uskromnit. Přijmout odpovědnost tak, že se vzdáme tlaku na přírodu, který vytváříme konzumem.“

Musíme snížit osobní spotřebu

Není prý přitom nutné, abychom se vzdali všech technických výdobytků. Některé jsou nízkoenergetické, některé vás dovedou přesunout na velké vzdálenosti ekologicky, „nemluvím přitom o letecké dopravě, která škodí mimořádně, stejně jako záoceánské lodi, které zásadně ovlivňují stav klimatu. Jediná možná a odpovědná cesta je snížení osobní spotřeby. Jenže naše společnost nás zatím akorát ponouká k další a další spotřebě.“   

Ekonomové hlavního proudu zatím stále tvrdí, že k zářné budoucnosti vede jen a pouze další ekonomický růst. Ten nás ale dovedl tam, kde jsme… Pokud to nezměníme, tak se za deset let budeme chovat, jako kdybychom měli dvě planety, za 25 let možná tři. (Ale my je nemáme.)
Petr Blahut

„Každý může přijmout zodpovědnost za stav světa i sám. Stejně jako se o to pokouší Greta nebo já. Jsem vegetarián víc než čtvrtstoletí, letadlem nelétám a autem najedu ročně tak 500–1000 km. Nebo je možné využít zákonných norem, které lidi dovedou k tomu, aby se chovali ekologicky udržitelně, aby stopu nepřekračovali.“

Máme přece zákony, aby lidé nekradli, platili daně, nevraždili druhého na počkání, „a dřív nebo později dospějeme do stadia, kdy bude ekologická stopa uzákoněna jako žádoucí stav věcí. A ti, co to nedodržují, budou sankcionováni… Třeba vyššími daněmi.“   

3 hlavní rady

Jsou prý jen tři základní věci, které vaši ekologickou stopu ovlivňují: jídlo, pasivní nebo zateplené bydlení a doprava. „Má osobní stopa udržitelná je, proto nevidím důvod, aby nemohla být i ta vaše, pokud budete chtít.“

Čtěte také

Rozděleni svobodou: Klima kolem klimatu aneb Když se ani odborníci neshodnou

Ekolog a biolog Blahut si přitom je vědom toho, že dominance ekonomického myšlení nad tím ekologickým se teď zdá jako neřešitelný úkol. „Ale my ho dřív nebo později budeme muset řešit. Až se krize natolik zhorší, že situaci pochopí i bývalý prezident (Václav) Klaus nebo současný (Miloš) Zeman, kteří jsou momentálně na zcela opačné straně.“

Nevidí prý důvod, proč by nemohly i tady vzniknout politické síly, strany a hnutí, které by s teď zdánlivě odvážnou myšlenkou nemohly přijít. „Myslím, že dřív nebo později vzniknou strany, které budou mít jako svůj základní program ekonomický nerůst.“ Mladí lidé si prý už daleko víc než my uvědomují vážnost situace.  

Už od Platóna

Sám se prý zamýšlel i nad příčinami „neekologického“ myšlení člověka 21. století a má i odpovědi. „Západní společnost byla založena na systémově nesprávném předpokladu o nadřazenosti člověka nad světem, přírodou… Tato teze je i součástí encykliky… papeže Františka, která je chápána jako ekologická a je v ní řečeno, že Země nám patří, že je naším vlastnictvím. A s tím jako biolog a ekolog zásadně nesouhlasím.“

Čtěte také

Imunitní systém ptáků není připraven na klimatické změny

Jsme prý součástí přírody, která je náš mateřský systém, „a pokud se k němu budeme chovat jako nadřazený tvor, tak obracíme přirozený řád věcí.“ Postoj k životnímu prostředí tak pramení z náboženství. „Ale šel bych ještě hlouběji, tedy z antické filozofie, a tento antropocentrický přístup vyplývá ze Sokratova a Platónova učení, které pak převzalo náboženství, konkrétně křesťanství. A protože mělo velký vliv na hodnotový vývoj západní společnosti, tak tuto představu přeneslo až do současnosti. Dnešní hlavní ekonomika v tom jen pokračuje.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.