Petr Šabata: Z rozpočtu na vzdělávání se ztrácejí peníze. Dělá si vláda ze škol dobrý den?

12. září 2022

Už jen necelé tři týdny má vláda Petra Fialy na to, aby schválila státní rozpočet na rok 2023 a odeslala ho do sněmovny. I s ohledem na další povinnosti v čase krizí a předsednictví Radě EU je času zoufale málo.

A návrh ministerstva financí zatím sklízí kritiku. Národní rozpočtová rada vládě vytýká, že nemíří k návratu veřejných financí na udržitelnou úroveň. Což je jedna z priorit Fialova kabinetu. Rada také upozornila, že návrh vůbec neobsahuje některé výdaje – například na úsporný energetický tarif nebo na slíbený růst platů státních zaměstnanců.

Čtěte také

Nesmysly se objevují také kolem peněz na další vládní prioritu – vzdělávání. Tým Petra Fialy si dal do programu zcela správně dva závazky – výdaje na vzdělávání by měly odpovídat v poměru k HDP alespoň průměru vyspělých zemí (v koaliční smlouvě je i konkrétní číslo – 5,2 procenta).

A pak známý slib, že platy pedagogických pracovníků budou na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Tuto platovou garanci dokonce obsahuje novela zákona o pedagogických pracovnících schválená vládou. Na ministerstvu školství spočítali, že na to v letech 2023 a 2024 bude potřeba navíc 30 miliard korun.

A teď pozor, ve zmíněném návrhu rozpočtu na příští rok má dostat ministerstvo školství o 3,5 miliardy méně, než je letošních 252 miliard. A rozpočtový výhled na další dva roky předpokládá opět pokles zhruba o 11 miliard.

Na ministerstvu financí asi neznají programové prohlášení své vlády ani zmíněný zákon, nebo spoléhají na to, že na ministerstvu školství neovládají malou násobilku. Premiér Petr Fiala, který slíbil pedagogům vyjasnění jejich platů v debatě o státním rozpočtu, by si měl udělat pořádek – ministři si nemohou dělat z učitelů, školáků i rodičů dobrý den.

Zvýšit daně

Ekonomové z think-tanku IDEA spočítali, že učitelské platy letos klesnou z loňských 122 procent průměrné mzdy na 119 procent. Zkraje roku dostali učitelé přidáno jen o dvě procenta. Školské odbory navrhují nárůst od ledna o 15 procent, to by znamenalo plus 18 miliard, a také ministr školství Vladimír Balaš hovoří o tom, že by podstatné navýšení měl přinést už rok 2023. Tak kde ty miliardy jsou, když ne ve státním rozpočtu?

Čtěte také

Platy učitelů jsou jen ukázkou, jak se plánují výdaje na ono prioritní vzdělávání. Slíbené zvýšení výdajů v poměru k HDP by znamenalo investovat do konce mandátu této vlády i další desítky miliard korun – na zvýšení počtu pedagogických pracovníků, na vyrovnávání úrovně škol, na modernizaci vzdělávání obecně…

Jistě, vláda je v obtížné situaci, protože válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace vynucují dodatečné státní výdaje. Proto taky rozpočtová rada doporučuje zvyšovat daně.

A proto bohužel nezbývá než vybírat – přísně, bolestně a asi i politicky riskantně. Aby to bylo aspoň trochu srozumitelné pro veřejnost, výběr by měl vycházet z vládních slibů. Pomoc potřebným je nezbytná. Obrana je nezbytná.

Petr Šabata, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Vzdělání je naprosto nezbytné, protože je to investice do budoucnosti dětí, jimž zanecháváme hromadu různých dluhů, je to investice do společenské soudržnosti, která se rozplývá jak jarní sníh, a také investice do snižování nerovnosti, která je rakovinou demokracie.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

autor: Petr Šabata
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.