Petr Šabata: Volby a nenápadný půvab Senátu

8. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Senátor Jiří Drahoš  za STAN a senátor Jiří Čunek z KDU-ČSL
0:00
/
0:00

Úspěch Pirátů a hnutí Jana Čižinského v Praze? Nadvláda ANO v krajských městech a debakl ČSSD? Vzkříšení ODS? Odsun KSČM na smetiště dějin?

Velmi dobrá účast? Co je nejdůležitější výsledek komunálních a senátních voleb? Při vší úctě k dění v obcích od Prahy po vesnici s pár obyvateli je to první kolo voleb do horní komory parlamentu: Senát zůstane brzdou případného vládního třeštění a hrází ústavních změn, které by obsahovaly třeba posun v pravomocech prezidenta nebo postavení soudů.

Radko Kubičko: Takové obyčejné historické volby

Komunální volby 2018

Komunální a třetinové senátní volby českou politiku úplně změnit nemohou. Trendy ale naznačily a řada z nich se projevila, či prohloubila. A ty českou politickou scénu mění od základu.

Ani David Rath, ani bývalý ministr za Věci veřejné Josef Dobeš na Litoměřicku, ani Jiří Paroubek v Ostravě a v témže obvodu ani protiislámský aktivista Martin Konvička, ani Ladislav Jakl v dresu SPD na Praze 2, ani komunistka Marta Semelová na Praze 12, ani další blouznivci české politiky neprošli většinovým systémem voleb do Senátu.

Naopak se hned v prvním kole prosadily pozoruhodné osobnosti - Jiří Čunek na Vsetínsku a Jiří Drahoš na Praze 4. A s nimi mají dobré vyhlídky i další výrazné postavy regionální i celostátní politiky. Trafikanty aby letos pohledal…

Konkrétní výsledky zbývajících 25 duelů se obtížně předpovídají, protože ve druhém kole volí mnohem méně občanů: ti, jejichž kandidáti nebyli úspěšní, zpravidla zůstanou doma.

Dnešní i příští podoba Senátu

Před čtyřmi lety, kdy se volilo rovněž do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu, byla účast v prvním kole necelých 39 procent, jenže ve druhém se propadla na necelých 17. Letos přišlo v prvním kole dokonce přes 42 procent, ale účast nad 20 procent by byla v pátek a v sobotu velkým překvapením.

Miloš Šenkýř: Není čas na reformu volebního systému?

volby

Uchazeči o místa na radnicích s napětím sledují sčítání hlasů. To ale neplatí všude. Jsou stovky obcí, kde bylo rozhodnuto dřív, než volby začaly.

Tam, kde byl v prvním kole rozdíl mezi oběma postupujícími 20 procent i více, by se musel stát zázrak, aby se pořadí obrátilo. Ale jsou obvody, kde je rozdíl pár hlasů.

Nicméně už nyní můžeme říci, že ANO svůj šestičlenný klub rozšíří, protože neobhajuje žádný mandát, ale poměr sil v horní komoře zásadně nenabourá. Většinový dvoukolový systém rovněž spolehlivě vyřazuje kandidáty KSČM a SPD, případně jiné extremisty.

Určitě si polepší opoziční ODS s jedenácti zástupci ve druhém kole, dobře si stojí KDU-ČSL, která by mohla mít i nejsilnější klub s ambicí získat post předsedy horní komory, bez šancí nejsou Starostové a nezávislí. Určitě hodně oslabí senátorský klub ČSSD, která obhajovala ve 13 obvodech, ale ani sociální demokraté nejsou v Senátu žádnými ústavními revolucionáři.

Apolena Rychlíková: Debakl levice a zmrtvýchvstání ODS

Petr Fiala

Když se zaměříme pouze na senátní volby, dá se dobře vidět postupující fenomén posledních let i na úrovni celostátní politiky. Levicové strany, nebo ty, které se za ně oficiálně vydávají, ČSSD a KSČM, jsou na ústupu. Ode dna se naopak odrazila ODS. Sociální demokraté drželi před těmito volbami v Senátu celých 25 křesel, ODS jen 10.

Senát coby kotva zdejšího demokratického systému tedy bude svoji důležitou roli plnit i po volbách. Že je to banální a nedůležitý výsledek voleb? To se jen zdá, protože tuto nenápadnou práci odvádí spolehlivě od svého ustavení v roce 1996, kdy se jeho prvním předsedou stal Petr Pithart.

Stačí se ale podívat k sousedům: Viktor Orbán změnil volební systém hned poté, co získal potřebnou většinu v jednokomorovém Zemském sněmu a umetl si cestu k dlouhodobé nadvládě v zemi, kde už se nedá mluvit o standardní demokracii.

Petr Šabata

I Slovákům by se občas hodila horní komora, která má díky jinému volebnímu systému a jiným termínům voleb vždy jiné politické složení než dolní komora. Kdyby existovala za vlády Vladimíra Mečiara, měl by to expremiér mnohem těžší při znásilňování demokracie v polovině 90. let minulého století.

A když se podíváme po neklidné Evropě, jak posilují extremisté a autoritáři a snaží se rozleptávat demokratické instituce, můžeme si k dnešní i příští podobě Senátu gratulovat.

autor: Petr Šabata
Spustit audio