Miloš Šenkýř: Není čas na reformu volebního systému?

6. říjen 2018

Uchazeči o místa na radnicích s napětím sledují sčítání hlasů. To ale neplatí všude. Jsou stovky obcí, kde bylo rozhodnuto dřív, než volby začaly.

Podle Českého statistického úřadu právě jedno volební uskupení kandiduje v 1 612 obcích z celkových více než šesti tisíc. Téměř v každé čtvrté.

Thomas Kulidakis: Lapat voliče na celostátní témata je v komunálních volbách absurdní

volby

Se značnou nelibostí jsem zaznamenal, jakým způsobem na vzdálenost tisíců kilometrů zasáhly komunální volby i mě.

Při výuce veřejné správy na vysokých školách je to součást prvních hodin – naše republika má v Evropské unii jeden z nejvyšších počtů samostatných obcí. A nese to s sebou výhody i nevýhody. Malé obce často bojují o to, aby se v nich našlo dost lidí, aby sestavili zastupitelstva.

Výsledek je pak jednoduchý – v těch (obvykle) vesničkách míří lidé k urnám, aby si „vybírali“. Vybírali ze stejného počtu jmen, jaký je jim předložen. Vybírají demokraticky - přesto trošku podobně jako v době, kdy byla jednotná kandidátka Národní fronty.

Protože stačí jeden z hlasujících pro kandidátku, aby všichni kandidáti byli zvoleni. A lze více než předpokládat, že si každý z kandidujících pro sebe hlas dá.

Volby jako referendum o schopnostech kandidátů

Jenže i v těchto obcích stát platí tisk hlasovacích lístků, volební komisi, všechny náklady spojené s volbami. Platí, aby lidé potvrdili, co je dopředu jasné.

Ivan Hoffman: Komunální prezident

Prezident Miloš Zeman a první dáma Ivana Zemanová byli volit v budově Základní školy v Brdičkově ulici v Praze 5 – Lužiny.

Volební místnost, do které chodí hlasovat Miloš Zeman, je mediálně vděčná, neboť je předem jisté, že se v ní díky panu prezidentovi něco semele.

Volby nejsou referendem, pro jehož platnost je stanovena minimální účast. Je na místě se ptát, zda by nebyla na místě změna volebního zákona, která by řekla, že pokud se hlásí právě jedno uskupení, volby se nekonají a kandidáti jsou zvoleni.

Není to úplná demokracie, ale na druhou stranu je hlasování v takovém případě spíše referendem o pořadí kandidátů. Smysl má paradoxně v nejmenších obcích, kde je možné nominovat na pět míst až sedm kandidátů.

Platí tam princip náhradníků, aby ztráta mandátu zastupitele neznamenala pokles počtu zastupitelů pod zákonnou mez - a tím nové volby. A výsledek může v takovém případě říci, kdo bude náhradníkem. Pokud je kandidátů stejně jako míst v zastupitelstvu, má hlasování smysl?

03494680.jpeg

Možná ještě v okamžiku, kdy se koná více hlasování současně – souběh voleb může o něco zvýšit účast. A neobstojí ani tvrzení, že volby jsou současně referendum o schopnostech těch, kteří kandidují. Pokud s nimi voliči nesouhlasí, má každý občan právo kandidovat. A volby by se pak konaly.

Spustit audio