Petr Šabata: Vláda bere všem a přes krizi i všem rozdává. Nebezpečná chyba
Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš má rád jednu definici daní: Jsou to peníze, které platí střední třída státu. Ten zabezpečuje, aby chudí nepozabíjeli bohaté. Je to klasický popis, globální svět se svými krizemi postupně ztenčil střední třídu – a dramaticky prohloubil nerovnosti –, takže chudí už se s bohatými a hrstkou extrémně bohatých ani nemají kde a jak setkat.
Nicméně základ definice je i dnes trefný a v krizi, jakou právě prožíváme, by měl stát zafungovat právě takhle. Měl by být schopen udržet sociální smír.
Čtěte také
Jak si v tom vede vláda Petra Fialy? Nemoudře, nelogicky, nešťastně. Bere všem a dává všem – chudým i bohatým.
Daňový systém by měl být rozhodně víc progresivní, aby bohatí platili víc nejen na daních z příjmu, ale i prostřednictvím vyšších daní z nemovitostí nebo daně dědické. Jistě, to není jen hřích současné vlády.
Ale ještě horší je to s vynakládáním státních peněz oněm „chudým“. Vládní kroky jsou výrazně plošné – což platí jak o příspěvku 5000 korun na dítě pro rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého, tak o úsporném energetickém tarifu, a stejně tak o valorizaci důchodů.
Ztráta důvěry ve vládu?
Není pak divu, že si předkrizová vyšší střední třída a bohatí žijí i navzdory rekordní inflaci celkem v klidu, zatímco ve společnosti přibývá lidí, kteří jsou tak tak schopni každý měsíc zaplatit základní výdaje na bydlení a potraviny, případně už jdou pravidelně do minusu.
Čtěte také
Potvrzuje to další vlna výzkumu Česko 2022 – Život k nezaplacení společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu z konce července. Jeho autoři zjistili na reprezentativním vzorku 1600 respondentů, že po zaplacení všech výdajů nezbývá nic 34 procentům domácností, zatímco v květnu to bylo jen 26 a vloni v listopadu 20 procent.
U důchodců je to takřka polovina a nejvíce ohrožení jsou samostatně žijící penzisté. Kteří jsou i dobrým příkladem, jak Fialova vláda neumí pomáhat potřebným: trojí valorizace důchodů přijde stát letos na 57 miliard korun, to je hodně peněz. Ale protože je plošná, procentní, ti s důchody 20 – 30 tisíc dostanou přidány další tisíce, zatímco nízkopříjmoví penzisté jen pár stovek, které je nevytrhnou.
Navíc – peníze rozdané bohatým důchodcům, vyšší střední třídě i milionářům se přelijí do spotřeby a zvýší inflaci, která zase zhorší už tak dramatickou situaci všech nízkopříjmových.
To je cesta do pekel, kterou nenazveme slovy Miklošovy definice, že chudí budou mít chuť pozabíjet bohaté, ale určitě to u potřebných, jimž se nedostane rychlé dostatečné pomoci, vzbudí oprávněné zklamání, naštvání a ztrátu důvěry ve vládu. Což je blízko ke ztrátě důvěry v demokratický stát.
Jak to ostatně zmínil ve sněmovně překvapivý obhájce současného politického systému ministr spravedlnosti Pavel Blažek, v Brně přezdívaný Don Pablo.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
