Petr Šabata: Proč neumí stát pomáhat potřebným ani za covidu, ani v současné krizi
Vláda utratila ve snaze pomoci lidem postiženým krizí stovky miliard korun, nicméně výsledek se nedostavil. Opatření byla nastavena tak, že chudí se propadli do větší chudoby a pomoc naopak dostali ti, kteří ji zas tolik nepotřebovali. Ne, to není kritika z dílny opozičního hnutí ANO, která hodnotí pokusy vlády Petra Fialy pomáhat občanům v čase energetické krize a rychle rostoucí inflace.
To jsou závěry nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, která se jmenuje Kompenzace ztráty příjmů v pandemii covid-19: vítězové a poražení a která hodnotí pomoc tehdejší vlády Andreje Babiše jako rozhazovačnou a nepřesnou.
Čtěte také
Minulá vláda vydala na pomoc lidem zasaženým pandemií zhruba 200 miliard korun, málo přitom pomohla nejvíce ohroženým: domácnostem živnostníků, lidem s nárazovými zdroji výdělku, domácnostem s dětmi do 12 let, samoživitelům a těm, kteří se ocitali v příjmové chudobě už před pandemií.
Celých 130 miliard korun padlo na změny v daňovém systému. Jenže, jak vysvětluje spoluautorka studie Lucie Zapletalová: „Daňové změny v době pandemie, ačkoli představovaly největší zatížení státního rozpočtu, pomohly příjmově spíše bohatším domácnostem, které byly pandemií zasaženy méně.“
Formy cílené pomoci
A její kolegyně z think-tanku IDEA Klára Kalíšková k tomu dodává, co nepřesně cílená, a tedy nedostatečná pomoc způsobí: „I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie mnohem tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tato skutečnost se může v budoucnu projevit prohloubením problémů se zadlužeností domácností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.“
Čtěte také
Babišovu vládu poslaly volby v říjnu 2021 do opozice a pak přišly další drsné krize: pád Bohemia Energy pár dnů po volbách znamenal pro stovky tisíc lidí skokově vyšší platby za elektřinu a plyn. V říjnu loňského roku byla inflace 5,8 procenta, letos v červenci už 17,5 procenta. V únoru vypukla válka na Ukrajině, dál rostly ceny energií a přišly stovky tisíc uprchlíků.
Fialova vláda podědila skupiny ohrožených obyvatel, jimž její předchůdkyně za covidu nepomohla dostatečně, a nyní na ně dopadají další krize. Rozpočet je ve stavu, že z něj není možné lusknutím prstů vydat dalších 200 miliard na pomoc.
A přesto – ani vláda Petra Fialy nevyužívá forem cílené pomoci těm nejpotřebnějším. Ode dneška mohou rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého žádat o příspěvek 5000 korun na dítě. Podle dat sociologa Daniela Prokopa má na příspěvek nárok 75 procent rodin, ale většina z nich by se bez něj obešla.
Státní rozpočet to vyjde na osm miliard. Cílená pomoc by byla soustředěná na ty opravdu potřebné, a tyto skupiny jsou známé, a byla by opakovaná, nikoli jednorázová.
Až se bude nějaká další studie zabývat efektivností státní pomoci v čase energetické krize a vysoké inflace, dospěje asi k podobným závěrům jako ta právě vydaná. A mohla by mít podtitul: jak český stát neumí pomáhat opravdu potřebným, ať vládne Babiš, nebo Fiala.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
