Petr Šabata: Proč neumí stát pomáhat potřebným ani za covidu, ani v současné krizi

To jsou závěry nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd, která se jmenuje Kompenzace ztráty příjmů v pandemii covid-19: vítězové a poražení a která hodnotí pomoc tehdejší vlády Andreje Babiše jako rozhazovačnou a nepřesnou.

Čtěte také

Pomoc s cenami energií jde proti snaze stabilizovat rozpočet. Potřeba je ale obojí, říká poradce premiéra Havlíček

Minulá vláda vydala na pomoc lidem zasaženým pandemií zhruba 200 miliard korun, málo přitom pomohla nejvíce ohroženým: domácnostem živnostníků, lidem s nárazovými zdroji výdělku, domácnostem s dětmi do 12 let, samoživitelům a těm, kteří se ocitali v příjmové chudobě už před pandemií.

Celých 130 miliard korun padlo na změny v daňovém systému. Jenže, jak vysvětluje spoluautorka studie Lucie Zapletalová: „Daňové změny v době pandemie, ačkoli představovaly největší zatížení státního rozpočtu, pomohly příjmově spíše bohatším domácnostem, které byly pandemií zasaženy méně.“

Formy cílené pomoci

A její kolegyně z think-tanku IDEA Klára Kalíšková k tomu dodává, co nepřesně cílená, a tedy nedostatečná pomoc způsobí: „I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie mnohem tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tato skutečnost se může v budoucnu projevit prohloubením problémů se zadlužeností domácností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.“

Čtěte také

Julie Hrstková: Pomoc potřebným – slepá česká cesta

Babišovu vládu poslaly volby v říjnu 2021 do opozice a pak přišly další drsné krize: pád Bohemia Energy pár dnů po volbách znamenal pro stovky tisíc lidí skokově vyšší platby za elektřinu a plyn. V říjnu loňského roku byla inflace 5,8 procenta, letos v červenci už 17,5 procenta. V únoru vypukla válka na Ukrajině, dál rostly ceny energií a přišly stovky tisíc uprchlíků.

Fialova vláda podědila skupiny ohrožených obyvatel, jimž její předchůdkyně za covidu nepomohla dostatečně, a nyní na ně dopadají další krize. Rozpočet je ve stavu, že z něj není možné lusknutím prstů vydat dalších 200 miliard na pomoc.

A přesto – ani vláda Petra Fialy nevyužívá forem cílené pomoci těm nejpotřebnějším. Ode dneška mohou rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého žádat o příspěvek 5000 korun na dítě. Podle dat sociologa Daniela Prokopa má na příspěvek nárok 75 procent rodin, ale většina z nich by se bez něj obešla.

Petr Šabata, šéfredaktor Českého rozhlasu Plus|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Státní rozpočet to vyjde na osm miliard. Cílená pomoc by byla soustředěná na ty opravdu potřebné, a tyto skupiny jsou známé, a byla by opakovaná, nikoli jednorázová.

Až se bude nějaká další studie zabývat efektivností státní pomoci v čase energetické krize a vysoké inflace, dospěje asi k podobným závěrům jako ta právě vydaná. A mohla by mít podtitul: jak český stát neumí pomáhat opravdu potřebným, ať vládne Babiš, nebo Fiala.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus