Petr Šabata: Rok 2024 ve vzdělávání. Nepovedla se změna výuky a vládní komunikace
Rok 2024 sice nekončí ve školství stávkou jako vloni, ale hodnocení vlády Petra Fialy (ODS) nedopadá o moc lépe než tehdy, kdy už bylo zřejmé, že vzdělání je pro kabinet prioritou jen ve slovech a že nesplní většinu slibů ze svého programu. I letos se částečně opakuje problém s financemi – v podobě neuvěřitelně nekončících jednání o mzdách nepedagogických pracovníků.
To byl jeden důvod stávky, do níž se v listopadu 2023 zapojily tři čtvrtiny škol. Na začátku letošního roku se pak kvůli nim zvyšoval rozpočet školství o čtyři miliardy.
Po jistém uklidnění vyrobil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) a jeho lidé z mezd kuchařek, uklízeček, školníků, nebo správců IT další problém. Oznámili, že převedení jejich financování na zřizovatele – tedy obce a kraje – se uskuteční už od 1. září 2025.
Ředitelé škol a starostové se o termínu dozvěděli pozdě, bez diskuze, bez popisu pravidel, jak se zásadní změna uskuteční.
Co rozpočet?
A druhý problém jsou ty miliardy, které budou na platy provozních pracovníků ve školách potřeba. Vláda a ministr Bek slibují, že je obce a kraje dostanou díky změně v rozpočtovém určení daní.
Čtěte také
Jenomže státní rozpočet na rok 2025 je už schválený a na nepedagogy tam není od září ani koruna. Nespokojené obce i kraje zatím neviděly ani návrh zákona, který se bude projednávat až začátkem příštího roku, ani nemají potvrzeno od premiéra nebo ministra financí, že na školníky a kuchařky dostanou aspoň potřebných 11 miliard.
Na vzdělávání je přitom v rozpočtu na rok 2025 takřka 291 miliard korun, tedy bezmála o 18 miliard víc než letos. To je solidní navýšení, i když třeba vysoké školy žádaly víc. A vůbec to neznamená, že Fialův kabinet se byť jen přiblíží ke slibu vynakládat na vzdělání v poměru k HDP aspoň tolik, jako je průměr vyspělých zemí.
Příprava vzdělávacích programů
Ale největší malér roku 2024 vyrobilo ministerstvo školství jinde. Jde o správný, pro budoucnost dětí i země klíčový záměr změnit obsah učiva na základních školách. Méně biflování, přiblížení školy životu, důraz na dovednosti a schopnosti, vyrovnávání úrovně škol, to jsou hlavní cíle změny.
Měla by ji přinést revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP), kterou se vláda zavázala letos dokončit. Dobrovolně budou moci školy podle nich vyučovat od září 2025, všechny povinně pak o dva roky později.
Ale ministerstvo přípravné práce vůbec nezvládlo, po uzavření veřejné debaty začalo do programů zasahovat, školy nepovažují za dostatečnou metodickou podporu.
Čtěte také
Například – nové rámcové programy by se měly konkretizovat v takzvaných školních vzdělávacích programech. Jejich modelové verze měly vytvořit vybrané školy, tedy ty s motivací i personálním zázemím.
Jenomže se ukázalo, že ani tyto špičkové ústavy toho nejsou v předpokládaném čase schopny. Jak to asi dopadne v normální škole někde v pohraničí?
Ve školách budí reforma podezření až odpor, naposledy se ozvaly proti nadiktované redukci počtu hodin přírodopisu, geografie, dějepisu i výchovy k občanství na polovinu akademičtí pracovníci i učitelé dějepisu.
Píší: „Je alarmující, že úředníci Národního pedagogického institutu ani odpovědné osoby z ministerstva školství nenaslouchají názorům učitelů z praxe a expertům, dokonce ani těm, které si sami k tvorbě revize outsourcovali... Nebýt úsilí těchto údajně ,anonymních‘ odborníků připravujících podklady revize, neměl by ministr Bek veřejnosti co nabídnout.“
Buď tedy ministerstvo změnu odloží a připraví druhé kolo veřejného připomínkování, jak navrhuje například střešní Stálá konference asociací ve vzdělávání. Nebo ministr Bek a celá vláda zatlačí, aby stihli termín 2024, pak ale školy reformu odmítnou a biflování v učivu zůstane. Přesně to se stalo při poslední takové změně v roce 2005.
Způsob komunikace
Hlavní selhání vlády je ale ještě jinde. K loňské stávce premiér Petr Fiala poznamenal: „Jde jim o protest a využití složité situace, ve které naše země je, a to pokládám za nezodpovědné.“ To nebylo vůči zoufalým školám a jejich ředitelům fér.
Letos na tento způsob komunikace navázal ministr školství Bek. Všem lidem, kteří se podíleli na přípravě nových učebních programů, v rozhovoru pro Deník N vzkázal: „Šest set anonymních lidí za to nenese žádnou zodpovědnost, já pod tím budu podepsaný.“
Takový způsob komunikace by neměl mít šanci ani v té poslední třídě v té nejzapadlejší škole.
Autor je šéfredaktor deníku Právo a Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
