Petr Šabata: Otevřít školy, nebo obchody? Úplně nesmyslná otázka
Pořád není jisté, jestli se aspoň maturanti vrátí za týden do škol. Nebo zda jim cestu zahradí špatná a stále se zhoršující epidemická situace, případně velmi podezřelý nákup potřebných testů.
Naopak je naprosto jisté, že pár dnů starý spor, zda otevřít školy, nebo obchody, byl zbytečný a nesmyslný. Žádná Sofiina volba, jen hloupá situace, do níž se vláda vmanévrovala – tentokrát za přispění rozvolňovacích chutí hejtmanů a opozice.
Čtěte také
Země jako Česko, která se musí spoléhat hlavně na schopnosti a um svých lidí, by měla mít jasno v tom, že udrží děti ve třídách co nejdéle, a když už si vynutí koronavirus zavřít i školy, že otevírat se budou jako úplně první. Jako třeba v Německu, Rakousku, Belgii i jinde. Vláda i opozice by měly mít důležitosti vzdělání nejen plná ústa, ale držet se koronavirové zásady, že teprve když chodí děti do školy, začíná se debatovat o skiareálech, obchodech, restauracích, kadeřnictvích, prodejnách zbraní…
Ztráty, které nejsou vidět
Už po loňské jarní vlně nákazy ekonom z think tanku IDEA Daniel Münich nahrubo propočítal, že tři měsíce zavřených škol způsobily škodu až 500 miliard korun. Vyšel přitom z předpokladu, že rok školní docházky zvyšuje budoucí hrubé výdělky průměrného školáka o 7,5 procenta. Na den to znamená dvě ztracené miliardy. Po letních prázdninách se školy v září otevřely, pak zavřely, částečně otevřely a úplně zavřely. Ztráty rostou v desítkách, stovkách miliard.
Čtěte také
Datoví novináři Českého rozhlasu navíc zjistili, že vzdělání má podstatný vliv na věk, kterého se člověk dožije. Rozdíl mezi muži se základním a vysokoškolským vzděláním je v Česku jedenáct let, jeden z nejvyšších v Evropě. U žen naštěstí tak dramatický rozdíl není.
Vzdělání má na délku života větší vliv než příjem. Zavřené školy, při vší úctě k distančnímu vzdělávání, tedy připravují děti také o roky života.
A to necháváme stranou ty žáky, zpravidla ze znevýhodněného prostředí, pro něž znamenal příchod epidemie úplnou ztrátu spojení se školou. Jsou jich desetitisíce a jejich případný návrat bude nesmírně obtížný.
Podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi je devět z deseti lidí pro návrat dětí do škol. Voliči jsou rozumnější než politici.
Zatím úplné otevření škol epidemická situace neumožňuje, očkování učitelů ještě nezačalo, kolem testování žáků je víc podezření než – obrazně řečeno – rakouského pořádku.
Ale ztráty na vzdělání každým dnem narůstají. Jsou méně viditelné než propady v obchodu a službách, než krachující firmy a lidé bez práce. Ale jsou to rovněž ztráty reálné, byť jejich oběti nekřičí a většinou ještě nechodí k volbám.
Ale jsou to přece naše děti.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Související
-
Viroložka Tachezy: Návrat dětí do škol je potřeba, hlavně začněme. Ale rodiče ať se nevrací do práce
Vláda počítá s návratem maturantů do škol na přelomu února a března. Žáci by se museli ale každých sedm až týdnů dnů testovat samoodběrovými a neinvazivními PCR testy.
-
Biochemik: Návrat do normálu přijde s proočkovaností 70 procent. To nebude letos, zato budou roušky
Česko je na světové špičce v poměrném počtu nakažených koronavirem na obyvatele. Jak se daří vakcinace, jak zvládají situaci nemocnice a jaké jsou výhledy na zlepšení?
-
Návrat dalších dětí do škol? Opět jen zmatky, hodnotí komentátor Hartman nové rozhodnutí ministrů
Další žáci základních škol se vrátí do školních tříd od 30. listopadu. Bez omezení půjdou děti z prvního stupně a 9. tříd, další třídy druhého stupně se budou střídat.
