Petr Šabata: Jak se ze vzdělání jako priority stala i v návrhu státního rozpočtu blamáž
Jen část pravdy sdělil v prvním komentáři ke státnímu rozpočtu na rok 2024 ministr školství Mikuláš Bek. Ano, rozpočet jeho resortu navýšený o čtyři miliardy oproti letošnímu roku „znamená výrazný posun oproti předchozím návrhům“. Je ale potřeba dodat, že ony „předchozí návrhy“ ministerstva financí z června a srpna byly zcela nesmyslné.
První sebral školství 30 a druhý takřka 12 miliard, přitom premiér Fiala, ministr financí Stanjura i Mikuláš Bek stále hovořili o vzdělávání jako o prioritě.
Čtěte také
Neslavný výsledek pro Beka i celé školství zase nejlépe ilustrují ony nešťastné platy učitelů. Vláda má v programovém prohlášení slib, že dosáhnou 130 procent v poměru k hrubé mzdě v ekonomice, závazek se dokonce promítl do zákona o pedagogických pracovnících.
Vloni činil učitelský plat něco málo přes 48 tisíc, což bylo podle ministerstva školství 113 procent celostátního průměru. Letos to bude ještě o nějaké procento méně.
Ve vládou schváleném rozpočtu je na platy ve školství něco přes 137 miliard, o necelé dvě miliardy víc než letos. Průměrný plat učitele se zvedne o 2501 korun. Je to ten skok o téměř 20 procentních bodů? Samozřejmě že ne, vyučující budou brát v roce 2024 asi 130 procent ve srovnání s průměrnou mzdou v roce 2022, tedy v roce předminulém! V tom je celý vládní trik.
Výchova a vzdělávání dětí je prestiž
Výraznou prioritou vládního kabinetu je velmi správně také obrana. Do rozpočtu se bez výhrad promítla. Ale představme si, že by se premiér šetřivé vlády s ministryní obrany vypravili do centrály NATO a tam generálního tajemníka přesvědčovali, že slíbená dvě procenta HDP na obranu Česko samozřejmě dodrží, ale víte, nebude to vůči HDP letošnímu, ale z předminulého roku. Je to sice o dost peněz méně, ale zase to pěkně vychází na ta dvě procenta!
Čtěte také
Museli by se hanbou propadnout. Ale s učiteli, kteří mají největší vliv na budoucnost země, protože vzdělávají její tvůrce, s těmi klidně vláda takovou hanebnou hru hraje. Vzdělání, priorita za všechny drobné.
Změnu vládního názoru přitom dokládá původní podoba zákona o pedagogických pracovnících. Tam kabinet použil logický výpočet – platy učitelů se určovaly opravdu z celostátního průměru předminulého roku, tedy už známého údaje, ale násobily se vyšším koeficientem 1,4. Jasné, srozumitelné, naplňující vládní sliby.
Takhle schválila návrh zákona vláda, v níž seděl Petr Fiala, Zbyněk Stanjura i Mikuláš Bek, a také Sněmovna v prvním čtení. Jenže pak podala pětice koaličních poslanců pokoutně pozměňovací návrh a výpočet vypadl. Což teď ministři při schvalování rozpočtu potvrdili. Ale o vzdělání jako o prioritě mluví všichni dál včetně premiéra.
V debatě o platech kantorů přitom nejde jen o to doručit jim mzdu aspoň na dohled ostatním vysokoškolsky vzdělaným lidem. Ale o dlouhodobé seriózní jednání státu, který učitelkám a učitelům dává najevo, že jejich práci považuje za nesmírně důležitou. A společnosti zřetelně vzkazuje, že výchova a vzdělávání dětí je prestižní povolání. Jen tak se o něj budou ucházet nejtalentovanější mladí lidé a skvělí kantoři ve svém oboru zůstanou.
To vše vláda opět popřela. Každopádně bude od 1. ledna dlužit každému učiteli oproti svým slibům 4200 korun měsíčně.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
