Petr Šabata: Jak se ze vzdělání jako priority stala i v návrhu státního rozpočtu blamáž
Jen část pravdy sdělil v prvním komentáři ke státnímu rozpočtu na rok 2024 ministr školství Mikuláš Bek. Ano, rozpočet jeho resortu navýšený o čtyři miliardy oproti letošnímu roku „znamená výrazný posun oproti předchozím návrhům“. Je ale potřeba dodat, že ony „předchozí návrhy“ ministerstva financí z června a srpna byly zcela nesmyslné.
První sebral školství 30 a druhý takřka 12 miliard, přitom premiér Fiala, ministr financí Stanjura i Mikuláš Bek stále hovořili o vzdělávání jako o prioritě.
Čtěte také
Neslavný výsledek pro Beka i celé školství zase nejlépe ilustrují ony nešťastné platy učitelů. Vláda má v programovém prohlášení slib, že dosáhnou 130 procent v poměru k hrubé mzdě v ekonomice, závazek se dokonce promítl do zákona o pedagogických pracovnících.
Vloni činil učitelský plat něco málo přes 48 tisíc, což bylo podle ministerstva školství 113 procent celostátního průměru. Letos to bude ještě o nějaké procento méně.
Ve vládou schváleném rozpočtu je na platy ve školství něco přes 137 miliard, o necelé dvě miliardy víc než letos. Průměrný plat učitele se zvedne o 2501 korun. Je to ten skok o téměř 20 procentních bodů? Samozřejmě že ne, vyučující budou brát v roce 2024 asi 130 procent ve srovnání s průměrnou mzdou v roce 2022, tedy v roce předminulém! V tom je celý vládní trik.
Výchova a vzdělávání dětí je prestiž
Výraznou prioritou vládního kabinetu je velmi správně také obrana. Do rozpočtu se bez výhrad promítla. Ale představme si, že by se premiér šetřivé vlády s ministryní obrany vypravili do centrály NATO a tam generálního tajemníka přesvědčovali, že slíbená dvě procenta HDP na obranu Česko samozřejmě dodrží, ale víte, nebude to vůči HDP letošnímu, ale z předminulého roku. Je to sice o dost peněz méně, ale zase to pěkně vychází na ta dvě procenta!
Čtěte také
Museli by se hanbou propadnout. Ale s učiteli, kteří mají největší vliv na budoucnost země, protože vzdělávají její tvůrce, s těmi klidně vláda takovou hanebnou hru hraje. Vzdělání, priorita za všechny drobné.
Změnu vládního názoru přitom dokládá původní podoba zákona o pedagogických pracovnících. Tam kabinet použil logický výpočet – platy učitelů se určovaly opravdu z celostátního průměru předminulého roku, tedy už známého údaje, ale násobily se vyšším koeficientem 1,4. Jasné, srozumitelné, naplňující vládní sliby.
Takhle schválila návrh zákona vláda, v níž seděl Petr Fiala, Zbyněk Stanjura i Mikuláš Bek, a také Sněmovna v prvním čtení. Jenže pak podala pětice koaličních poslanců pokoutně pozměňovací návrh a výpočet vypadl. Což teď ministři při schvalování rozpočtu potvrdili. Ale o vzdělání jako o prioritě mluví všichni dál včetně premiéra.
V debatě o platech kantorů přitom nejde jen o to doručit jim mzdu aspoň na dohled ostatním vysokoškolsky vzdělaným lidem. Ale o dlouhodobé seriózní jednání státu, který učitelkám a učitelům dává najevo, že jejich práci považuje za nesmírně důležitou. A společnosti zřetelně vzkazuje, že výchova a vzdělávání dětí je prestižní povolání. Jen tak se o něj budou ucházet nejtalentovanější mladí lidé a skvělí kantoři ve svém oboru zůstanou.
To vše vláda opět popřela. Každopádně bude od 1. ledna dlužit každému učiteli oproti svým slibům 4200 korun měsíčně.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
