Petr Šabata: Ekonomická krize rozhodne volby – tentokrát překvapivě
Česko stejně jako další země stojí na počátku výjimečného ekonomického propadu.
Pro vládu před volbami – a sněmovní volby za rok v říjnu už jsou vlastně za dveřmi – by to měla být velmi nepříjemná hrozba. Měla by se strachovat – třeba jako se strachuje Donald Trump před prezidentskými volbami ve Spojených státech – že za hospodářskou krizi po pandemii voliči potrestají toho, kdo byl u moci.
Čtěte také
Jenže tahle pravda teď neplatí. Dnešní zvláštní krize totiž na rozdíl od všech minulých přihrává vládě nebývalou výhodu. Bude mít po ruce takový balík peněz, jaký nikdo před ní neměl, a bude ho moct použít k potěšení svých voličů – řeč je především o hnutí ANO, ČSSD v kabinetu stínuje a chřadne.
Ve sněmovně se jedná o schodku letošního rozpočtu ve výši 500 miliard korun. Na příští rok mluví ministryně financí Alena Schillerová o minus 300 miliardách – podporu jistě v obou případech najde. A i kdyby to bylo o něco méně, připočíst můžeme další stovky miliard z evropského rozpočtu regulérního i koronavirového – první peníze budou v Česku už příští rok.
Chudák příští vláda
Čtěte také
Zadlužují se všechny země v Evropě a plánuje to i celá Unie, takže kabinet Andreje Babiše nemusí nic moc zdůvodňovat, dluh je v dnešní situaci racionální. A ty stovky miliard je třeba poslat firmám na záchranu a občanům, aby se povzbudila poptávka.
Není to luxusní povinnost pro vládu před volbami? Musí si půjčit hodně peněz a musí je utratit! Pokud možno rychle. Na to kývne každý ekonom, byť se ve výši i použití může s ministry rozcházet. A očekávané desetitisíce lidí bez práce a v exekucích výsledek voleb výrazně neovlivní.
Premiér chce „rozpočet, který podporuje důchodce, zaměstnance, investice, obce, zkrátka všechny občany“. Přidáno určitě dostanou učitelé, a to je dokonce prozíravé, desítky miliard půjdou do zdravotnictví, kdo by po koronakrizi namítal? A další miliardy potečou na další dobré účely a dalším voličským skupinám.
Čtěte také
Třeba zmínění důchodci: podle průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi volí ANO 51 procent lidí starších 60 let, ve srovnání s minulým rokem se jejich podíl zvýšil o 6,5 procentního bodu.
Že se voliči nerozhodují jen podle toho, co jim vláda dá? To je jistě pravda, pak ale musíme zmínit velkou stabilitu voličské podpory u všech stran v podstatě od voleb 2017. Na grafech nenajdeme ani zázračného skokana, ani vyloženého propadlíka.
Podle dlouhodobých průzkumů citovaného Kantaru je přitom ochota jít k volbám a pevnost přesvědčení o volbě u hnutí ANO vysoká (k 90 procentům) a v průběhu uplynulých dvou let obdivuhodně pevná.
Opozice stejně jako před čtyřmi lety promrhala svůj čas na nějaký manévr vedoucí k úspěchu ve sněmovních volbách. Ale i kdyby ne, měla by to nesmírně těžké – co bude voličům slibovat, to jim vláda zaplatí z dluhu a dodá na stříbrném podnosu.
Takže jdeme přes letošní krajské a senátní volby do podzimního finále 2021. Překvapení nečekejme. Jen člověka při pohledu na ten dluh napadne: chudák příští vláda.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
