Petr Janyška: Ukrajinská krize se promítá do francouzských prezidentských voleb
Večer telefonoval Emmanuel Macron Vladimiru Putinovi a žádal ho, aby Rusko okamžitě ukončilo vojenské akce proti Ukrajině. Volal mu takhle jako první a zřejmě jediný západní politik od začátku ruské agrese, na telefonátu se údajně předem dohodl s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským – jemuž Putin odmítl telefon zvednout. Macronův telefonát samozřejmě nic nezměnil, Rusové útočí dál.
Tohle bylo typické pro francouzského prezidenta, stále přemlouvat Putina, stále se ho snažit přesvědčit dialogem. Je to vůbec typické pro celý jeho politický styl: Hnát se dopředu, být všude a u všeho, jednat rychle a energicky, nevyhýbat se konfliktu, věřit v sílu slovní argumentace. Což má své dobré i stinné stránky.
Čtěte také
V minulých týdnech se jako málokdo tolik angažoval ve snaze přesvědčit Putina, že řešení je za kulatým stolem a ne přes tanky. Za dobu svého mandátu si s ním telefonoval sedmnáctkrát, dvakrát ho hostil ve Francii, několikrát byl v Moskvě. Ještě v neděli měl po telefonátech s prezidenty Joem Bidenem, Zelenským a s Putinem dojem, že se mu podařilo zprostředkovat summit Biden-Putin a oddálit tak nebezpečí invaze.
Pár hodin poté ale Putin přišel se svým šokujícím projevem o tom, že Ukrajina není stát a že on uznává samostatnost separatistických takzvaných republik a spouští vojenskou invazi. Pro Macrona, který se už domníval, že odvrátil konflikt, to byla ledová sprcha. Jeho poradce prohlásil, že Putin nedodržel slovo, jež prý dal francouzskému prezidentovi.
Šok z invaze
Macron je dnes po odchodu Britů z Evropské unie a po odchodu Angely Merkelové nejvýraznějším evropským politikem. Je spolu s Německem, Ukrajinou a Ruskem členem takzvané normandské skupiny, která měla bdít nad mírovým urovnáním situace na východě Ukrajiny a z toho titulu má zvláštní zodpovědnost za Ukrajinu. Je také stálým členem Rady bezpečnosti OSN a teď navíc předsedá Radě EU. To všechno mu dává legitimitu k jednání.
Dosáhl však nějakého výsledku? Žádný není vidět. Neuspěl ovšem ani Biden.
Čtěte také
A aby věci byly ještě komplikovanější, čekají Macrona doma volby. Všichni prezidentští kandidáti se už deklarovali, pouze on tak stále neučinil, i když všichni vědí, že chce znovu kandidovat. Vyslovit se musí rychle, poslední termín je 4. března. Schválně své prohlášení oddaluje, ostatní kandidáty nechává dole v aréně mezi sebou bojovat a sám si drží status hlavy státu, jež řeší světovou krizi. Samozřejmě ho to zvýhodňuje, nikdo z jeho konkurentů nemá tu auru státníka.
Kdyby se mu bylo podařilo odvrátit ruskou invazi, nesmírně by mu to do voleb pomohlo. Jelikož ale Putina nepřesvědčil, všichni konkurenti mu to nějak vyčetli. Podle kandidátky klasické pravice Valérie Pécressové prý neměl jednat v Moskvě sám, ale jet tam s německým kancléřem a s představiteli EU. A ona by prý na jeho místě svolala celoevropskou bezpečnostní konferenci za účasti Ruska.
V průzkumech ten vyjednávací nezdar Macronovi nijak neuškodil, je stále jasným favoritem, navíc s protiputinovským profilem. Kdežto krajně pravicoví Marine Le Penová i Éric Zemmour Putina dlouhodobě podporují, což jim teď možná ubere hlasy.
Šok z invaze ovšem všechny prezidentské kandidáty přinutil, aby ruský útok do jednoho odsoudili. A v Paříži se večer konala velká manifestace za Ukrajinu.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
