Petr Janyška: Proč Francouzi protestují a zároveň podporují reformu důchodů?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Centrum Paříže zaplnily davy

Ve Francii už týden nejezdí většina vlaků a metra, některé profese stávkují. Důvodem je reforma důchodů, kterou chce zavést prezident Macron. Ale nejen ta, důvodů je víc.

Co se tam děje, že dvě třetiny Francouzů reformu podporují a zároveň polovina podporuje protesty?

Nejde v nich jen o penze, ale o propojení několika faktorů, které způsobují, že část Francouzů s nižšími příjmy se cítí v nejistotě a ohlašované změny očekává nedůvěřivě a s úzkostí. Skoro polovina Francouzů vnímá současnou mobilizaci obecně jako protest proti způsobu Macronovy vlády. Nevěří příliš, že když má přijít od vlády něco nového, že to bude k lepšímu. Proto protesty podporují.

Z jejich strany jde o předběžné varování. Není to generální stávka, jak se někdy u nás píše. Ti lidé říkají: pokud by nám vláda chtěla vnutit zhoršení důchodů, umíme se zmobilizovat.

Proč jsou vůči vládě nedůvěřiví? I když byl Macron zvolen převážně díky hlasům levice, jde na ruku bohatým a slabší opomíjí. Snížil podstatně daně velkým firmám a milionářům, zároveň nedávno zpřísnil podmínky pro podporu v nezaměstnanosti.

Obavy předem

Chudší obyvatelstvo se proto oprávněně bojí, že na změnách, které vláda hodlá zavést, zase prodělá.

Jiná část obyvatel zase protesty odmítá. Hlavně obchodníci si zoufají. Předvánoční období pro ně znamená zisk, bez kterého během roku nepřežijí. A teď o víkendu klienti zmizeli. V metru jsou neskutečné mačkanice, lidé tam mají nervy nadranc. Paříž začíná mít problém s odpadky, protože stávkuje několik spaloven.

Důchodový chaos

Zároveň ale dvě třetiny Francouzů Macronův záměr srovnat důchody obecně podporují. Jen se bojí, aby se nějaká úprava k horšímu nedotkla zrovna jich. Francouzský systém je nesmírně komplikovaný, Čech nad ním kroutí hlavou. Vznikl po válce a je poznamenán tou dobou. Dnes je jeho výsledkem kvantum nerovností v tom, kdo jaký důchod bere a kdy do něj odchází.

Obecně se průměrný francouzský důchodce nemá špatně, český mu může jen závidět. Francouzský žije zajímavěji, bohatěji, víc cestuje, lépe s ním zacházejí u doktora, kupuje si lepší potraviny.

Do důchodu odcházejí v 62 letech (u nás je strop 65 let) a průměrný důchod činí 1 400 eur (cca 35 000 Kč, u nás má důchodce asi 12 300 Kč) s tím, že vyšší důchody jdou třeba do 8 000 eur. Cenové relace jsou ve Francii ovšem vyšší, byty třeba o hodně dražší. Ale i tak jsou na tom v průměru lépe.

Jenže tenhle systém skrývá tisíce nerovností a výjimek. Jeden příklad za všechny: výše důchodu se dnes počítá státním zaměstnancům jako 75 % ze šesti měsíců posledního platu, čili nejvyššího. Zaměstnancům v soukromém sektoru jako 50 % z platu posledních 25 let. Je to ovšem kompenzace za to, že ve státním sektoru jsou nástupní i pozdější platy daleko nižší než ve firmách. Policistům se připočítává k odpracovaným létům pět let. Železničáři a lidé z městských dopravních podniků odcházejí do důchodu asi v 50 letech. Je to kompenzace za noční a všelijaké akutní služby. Proto dnes stávkují hlavně oni.

Petr Janyška

Macron proto navrhuje jednoduchý cíl: aby každý za jedno vložené euro a za rok práce obdržel na konci stejný důchod. Není ve své reformě asociální – chce zachovat odchod v 62 letech, prosadit minimální důchod pro každého 1 000 eur čistého, přidat každému k důchodu na každé dítě 5 % (zatím to je až od třetího dítěte), zajistit důchod ženám, které pracují vedle svých mužů v rodinných firmách a řemeslech, a dnes nemají nic.

Včera francouzský premiér předložil v televizi veřejnosti obrysy reformy, o níž vláda s odbory vyjednávala dva roky. Jeho cílem bylo zklidnit situaci. Odbory však mají dojem, že nic nového nezaručil. Spíš se ještě zatvrdily a stávka bude pokračovat. Těsně před Vánoci tedy čeká Francii chaos.

Autor je publicista a bývalý diplomat

Spustit audio
autor: Petr Janyška

Odebírat podcast

Související