Petr Janyška: Paříž vykázala elektrické koloběžky z chodníků. Na co čeká Praha?

16. srpen 2019

Paříž je, jako každé dnešní evropské město, zaplevelená elektrickými koloběžkami. Někde jsou opřené, někde o ně zakopnete, jak se povalují uprostřed chodníku. Proplétají se mezi chodci, někdy to nezvládnou a způsobují zranění.

Podobné situaci čelíme v Praze. Jen s tím rozdílem, že v Paříži jich takhle existuje už dvacet tisíc. Provozuje je vícero soukromých firem, jde o výhodný kšeft, ty firmy zřejmě neplatí žádné poplatky, zdarma využívají veřejný prostor k byznysu. Asi jako v Praze.

Čtěte také

Podle pravidel

Pařížská radnice teď ale rozhodla, že divoké koloběžky musí z chodníků pryč, že budou stát na vyhrazených stanovištích podobně jako kola, elektromobily nebo skútry, které si můžete vypůjčit. A že firmy za ně budou platit městu poplatek. Pro svůj zisk využívají veřejný prostor, stejně jako každý, kdo si na chodníku postaví stánek nebo zahrádku. Prostor, jehož údržbu si platí obyvatelé v daních. 

Pozor na demagogy: regulace není omezením volného trhu ani zákazem koloběžek, ty jsou novým fenoménem, který život ve městě obohacuje. Jde v ní o to, aby fungovaly podle pravidel. Když si je zatím někdo půjčí a zraní chodce, zmizí a nenese zodpovědnost.

Čím to je, že na stejný fenomén reaguje dřív Paříž než Praha?

Promyšlená městská politika

Je to stále stejné: nové formy životního stylu se ukážou nejdřív v západní Evropě, nám chvíli trvá, než si jich všimneme, následně je zesměšníme a potom je po nejrůznějších tahanicích převezmeme. Jako to bylo s kouřením v restauracích, s registrací homosexuálních párů, a nejbolestněji se změnou klimatu a zamořením plasty. 

Rozdíl mezi Prahou a Paříží je ale taky v tom, že české radnice jen váhavě brání veřejný prostor před zneužitím. Proč si v Paříži nikdo nedovolil pronajímat drandícím turistům segwaye? Ty stojací plošinky se dvěma koly? Proč je tam nemyslitelné, že by se kolem Notre-Dame valila šlapací vozítka s hulákajícími pivními Angličany? A proč se to děje v Praze? Donedávna i v historickém centru? 

Proč u nás všechno trvá tak dlouho a tak liknavě?
Petr Janyška

Je to tím, že ve Francii se lidé víc perou za veřejný zájem? Nebo že radnici mají v Paříži už léta v rukou socialisté a udržují město jako prostor určený pro veřejnost? Kde už léta omezují automobily a vracejí život na chodníky širokých bulvárů, kde se předtím nedalo kvůli hluku a výfukům sedět ani mluvit?

Auta tam neomezují tak, že by řidiči měli platit za vjezd do města, protože to jen vyřadí chudší lidi a bohatší budou jezdit stejně dál, ale v promyšlené městské politice, ve zlepšování MHD. Před pár lety vybudovali po obvodu města novou supermoderní tramvaj s trávníkem mezi kolejemi. Právě tak vymysleli na nábřežích Seiny v létě imitaci pláže s pískem, dětskými hřišti a lehátky. Kterou po pár letech začali napodobovat i v jiných městech.

Naděje na změnu

Petr Janyška

Podle toho, co se lze dočíst, Praha zkouší elektrické koloběžky americké firmy nějak regulovat. I snad úplně zarazit ta vulgární pivní šlapadla. Proč to ale u nás všechno trvá tak dlouho a tak liknavě?

V Praze dostala před necelým rokem spoustu hlasů nová koalice. Jako výraz touhy Pražanů, aby se město vrátilo do jejich rukou. Aby přestalo být prostorem k čistě soukromému obohacení. Ta koalice má velkou zodpovědnost, aby nezklamala. A proto by měla reagovat rychle a být inovativní. Protože staří vlčáci samozřejmě stále číhají opodál. A pokud zklame, půjde vniveč i spousta naděje na změnu v celém Česku.

Autor je publicista a bývalý diplomat

autor: Petr Janyška
Spustit audio

Související