Petr Honzejk: Trumpova cla z ulice Hanoje

Vietnam je sám o sobě zajímavý proto, že schytal od amerických ekonomických mičurinců vybavených kalkulačkou celosvětově jeden z největších úderů – sazbu 46 a půl procenta. A historka je snad zajímavá proto, že odhaluje, že Trumpova cla jsou jako sovy v seriálu Twin Peaks. Nejsou tím, čím se zdají být.

Čtěte také

Jan Fingerland: Proclívání v Růžové zahradě

Donald Trump tvrdí, že základním důvodem zavedení cel je vrátit průmyslovou výrobu do Spojených států. Takže se můžeme podívat, jak to obstojí v konfrontaci s procházkou po obchodní třídě Hanoje nebo Ho-či-minova města, jehož centrum se tady stále smí nazývat Saigon.

Jednou z prvních věcí, které si všimnete, jsou obchody, většinou nazvané Vietnam outlet nebo podobně. Spatříte v nich boty a textil světových, zhusta amerických značek. Nike, Hoka, North Face, prakticky na co si vzpomenete.

Český boomer, vycvičený devadesátkovými vietnamskými tržnicemi v pohraničí si řekne. „Jo to bude něco ve stylu víc pruhů, víc adidas!“ Jenže když přijdete blíž, a začnete si zboží prohlížet, neubráníte se překvapení: „Ono vypadá úplně stejně jako ‚pravé‘ značkové!“ A začne vás to zajímat.

Osobně jsem nakonec nakoupil kde co, abych vyzkoušel. A – ač mi to nemusíte věřit – ony třeba ty boty, nebo goretexové bundy nejen stejně jako originály vypadají, ony také prakticky stejné jsou. Jak to vím? Naběhal jsem v různých běžeckých botách desetitisíce kilometrů, pravidelně běhám maratony i delší závody.

Čtěte také

Matesová: Trumpova cla nadlouho změní globální obchodní systém. Změna přijít musela, ale takto?

A opravdu to, co koupíte na ulici v Hanoji, funguje stejně jako takzvaný originál.

Zpracování, odpružení, trvanlivost – všechno sedí. Kdybych to měl nějak korektně nazvat, řekl bych, že to nejsou primitivní fejky, ale jsou to repliky – s prakticky stejnými užitnými vlastnostmi jako originál.

A teď proč to vyprávím: Když se zeptáte na cenu, spadne vám brada. Běžecké boty, které se u nás prodávají zhruba za 4 tisíce korun, tady stojí v přepočtu 750 až 900 korun. Péřová bunda – také poznám, že kvalitní, neb se často pohybují ve vysokých horách a dálném severu –, je za českou pětistovku. To je dokonce pouhá desetina ceny, za kterou nakoupíte v českých obchodech.

Ve Spojených státech je sice, jak známo, textil a obuv, mimo jiné kvůli daním, levnější než u nás, ale pořád platí, že srovnatelná kvalita přijde ve Vietnamu nesrovnatelně levněji než v zemi Donalda Trumpa.

Cla vs. pracovní náklady

Důvod toho všeho je úplně prostý. Světové značky, typicky třeba Nike, vyrábějí ve Vietnamu značnou část své produkce. A i když výrobní závody mají samozřejmě ve smlouvách, že musí celou produkci odevzdat, realita je často trochu jiná.

Říká se tady tomu tady „druhá směna“: Technologie, know how, a hlavně zkušení pracovníci se využívají na výrobu „bokem“.

Čtěte také

Marek Hudema: Je Trumpova ekonomická politika teror, nebo chaos?

A protože náklady na pracovní sílu jsou hodně nízké, něco méně než 6 tisíc korun, což se tady považuje za slušný dělnický plat, jsou ve finále náklady takové, že dobré běžecké boty se vyplatí na vietnamské ulici prodávat se slušným ziskem za těch osm stovek.

Čímž se dostáváme k pointě. Trumpova cla prý mají navrátit výrobu do Spojených států. Jenže podstatnou část finální ceny tvoří právě náklady na pracovní sílu. A dovedete si představit, že by jakákoli firma uvažovala o přesunu výroby do Spojených států, kde by musela zaplatit americkému dělníkovi desetkrát až patnáctkrát víc, než její vietnamský dodavatel platí dělníkovi vietnamskému? Proti takovému rozdílu v nákladech na práci jsou cla, byť ve výši takřka padesát procent za „surový“ výrobek, jako když plivne do Tonkinského zálivu.

Čtěte také

Trump díky clům získá krátkodobě peníze, které může obratem rozdávat kamarádům, míní ekonom Matějka

Firmy jistě budou uvažovat o přesunu výroby. Ovšem ne do USA, ale do zemí srovnatelných s Vietnamem, která tak vysokými cly jako Vietnam zatíženy nebudou. O jaké země půjde, samozřejmě těžko říci, protože nikdo neví, co z kalkulačky Trumpových ekonomických lunatiků vypadne zítra nebo pozítří.

Což je mimochodem další část problému, na kterou tady upozornila americko-vietnamská obchodní komora. Jak se v takto nepředvídatelném prostředí dá vůbec podnikat? Inu mizerně. Trump je v tomto smyslu tak trochu hrobař amerického kapitalismu.

Od spotřebitelů po globální jih

Ale zpět k samotným clům. Trumpova cla prostě nemají za cíl reálně vrátit výrobu do USA. Alespoň ne ve většině případů. Jejich cíl je politický a fiskální. Mají zaprvé ukázat „MAGA“ voličům, že Trump je silák, který to celému světu nandá. A zadruhé mají naplnit státní kasu, ze které se pak samozřejmě dají dobře rozdělovat peníze na ta „správná“ místa.

Čtěte také

Petr Holub: Obchodní válka proti celému světu. Den první

Odnesou to kromě Trumpa a spol. všichni. Spotřebitelé, kterým se prodraží zboží. Firmy, které si budou muset snížit marže, tudíž ziskovost, takže utrpí kapitálový trh a třeba i penzijní fondy, které na něm investují. A utrpí i země globálního jihu, které se ještě nestačily rozvinout.

Ale abych to uzavřel aspoň trochu optimisticky. Aspoň američtí spotřebitelé mají šanci se jakž takž bránit. Stále ještě mohou vyrazit na nákupy „značkového“ zboží do Hanoje nebo do Saigonu. Když si vezmou dost velký batoh, vyplatí se jim to, i když započítají cenu letenky.

Trumpova cla nemají za cíl reálně vrátit výrobu do USA. Alespoň ne ve většině případů. Jejich cíl je politický a fiskální. Mají zaprvé ukázat „MAGA“ voličům, že Trump je silák, který to celému světu nandá. A zadruhé mají naplnit státní kasu, ze které se pak samozřejmě dají dobře rozdělovat peníze na ta „správná“ místa.

Petr Honzejk|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Odnesou to kromě Trumpa a spol. všichni. Spotřebitelé, kterým se prodraží zboží. Firmy, které si budou muset snížit marže, tudíž ziskovost, takže utrpí kapitálový trh a třeba i penzijní fondy, které na něm investují. A utrpí i země globálního jihu, které se ještě nestačily rozvinout.

Ale a aspoň američtí spotřebitelé mají šanci se jakž takž bránit. Stále ještě mohou vyrazit na nákupy „značkového“ zboží do Hanoje nebo do Saigonu. Když si vezmou dost velký batoh, vyplatí se jim to, i když započítají cenu letenky.

Autor je komentátor Hospodářských novin