Petr Holub: Obchodní válka proti celému světu. Den první

Čtěte také

Kanada se připravuje příchod lidí, které chce Trump vyhostit. Před lety tam žadatele o azyl vítali

„Nemůžete jednoduše přijít a krást naše peníze a naše pracovní místa, přebírat naše fabriky a naše podniky, a očekávat, že nebudete potrestáni. Budete potrestáni zavedením cel,“ prohlásil.

Našel tedy jiné důvody. Jako kdyby byl v čele americké vlády tvrdý byznysmen, který je vždy připraven získat výhodu na úkor svých partnerů. Když mu ustoupíte, pustí se do vás ještě víc.

A teď jsme na řadě my

Teď asi přijde na řadu Evropa, dalo by se předpokládat. Dokonce by se dalo říct, že první úder nové obchodní války ji už zasáhl. Konkrétně se to týká velikánů autoprůmyslu, jako jsou Volkswagen, Audi, BMW, Mercedes, Bosch, ZF nebo Conti, které své výrobky pro americký trh montují právě v Mexiku.

Čtěte také

Americká cla na Evropu? Hororová varianta by nás vrátila do 30. let, upozorňuje ekonom

Vysvětlení, proč se Trump pustil tak bezohledně do zahraničních obchodních partnerů, se nehledá snadno. Klíčem může být odpověď na otázku, proč si myslí, že se mu celní válka vyplatí.

Na první pohled se zdá a mnozí byznysmeni to potvrzují, že v konfliktu s největšími obchodními partnery nemůže ani Amerika nic získat. Je pravda, že to víc odskáčou Kanada i Mexiko, pro které by americká cla zřejmě znamenala pád do recese, o něco méně Čína a vážným ztrátám se v případě rozšíření celních válek nevyhne ani Evropa.

Ovšem také ve Spojených státech zrychlí výpadek zahraničních dovozů inflaci a s pádem cen svých akcií musí počítat americké podniky, které v cizině investovaly. To jistě Trump a jeho poradci vědí, přesto se do dobrodružství pustili.

Možná se inspiroval v Moskvě?

Existuje paradoxní vysvětlení, že se inspirovali ve válečné ekonomice Ruska – v každém případě dělá washingtonský vládce něco velmi podobného. Ruská ekonomika byla vystavena tvrdým sankcím západního světa, které zablokovaly dovozy surovin, hlavně ale importy do Ruska.

Čtěte také

Trump vrací právo silnějšího. Nedochází mu, že situace ve světě se tím zásadně zhorší, varuje Mikloš

Dnes se ale už i na Wikipedii píše, že sankce Putinovi spíš pomohly. Chybějící zboží ze západu totiž umožnilo expanzi místních podniků. Zároveň bohatí Rusové nemohli přesouvat své finance do bezpečnějších západních bank, a proto je investovali doma.

Nezaměstnanost přestala existovat, nemluvě o tom, že zisky z ropy byly pořád dost velké, aby stát mohl mohutně investovat, samozřejmě do zbrojení.

Ruský experiment může skončit špatně. Ovšem ekonomika tam předloni i loni vyrostla o čtyři procenta. Pokud se podaří udržet na uzdě inflaci a nad vodou udržet místní banky plné bezcenných úvěrů, pak může prosperita pokračovat.

Stejný scénář se začíná odvíjet za oceánem. Zahraniční zboží do Ameriky nesmí, tamním miliardářům i běžným občanům se vyplatí víc investovat do domácích titulů, jen vláda namísto investic do války sníží daně.

Petr Holub|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

S americkým prezidentem, který nedodržuje pravidla liberální ekonomiky, zažije celý západní svět nejspíš něco neobvyklého. Přesto to neznamená, že pravidla přestanou existovat.

Například ruskou válečnou ekonomiku nepůjde dlouho udržet bez toho, že se Moskva dostane k levným úvěrům ze zahraničí. Potíže bude mít i Trump, pokud bude chtít Ameriku izolovat přespříliš. Stačí počkat, za jaké porušení pravidel nakonec zaplatí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy