Petr Honzejk: Babiš na lovu voličů Okamury. ANO chce zkopírovat Orbánovu cestu
Ve všeobecném zájmu o to, co udělá po prohraných prezidentských volbách Andrej Babiš, zda se vzdá poslaneckého mandátu a jak to celkově bude vypadat s jeho politickou budoucností, zanikla podstatnější informace. Zatímco Babiš zůstal v čele hnutí i ve sněmovně a dal tak Česku na srozuměnou, že jeho dávná věta “nikdy neodstoupím, nechť si to všichni zapamatují” se jako jedna z mála jeho vět zakládala na pravdě, proměňuje se radikálně strategie jeho projektu.
Babiš ví, že narazil na strop a pokud chce zase vládnout, musí získat nové voliče. A tak padla tato jeho klíčová věta: „Hlavním úkolem ANO teď bude přesvědčit voliče SPD a ČSSD, že jedinou politickou silou, která bude hájit jejich zájmy proti současné asociální vládě, je hnutí ANO.“ Je přitom jasné, že voliče ČSSD zmínil jenom pro formu, protože prakticky celou levici už vyluxoval.
Čtěte také
Podstatné je to, že chce teď totéž udělat s voliči extrémně pravicové formace Tomia Okamury, strany, která chce vystoupit z Evropské Unie, z NATO a v konfliktu Ruska s Ukrajinou vystupuje tak, že to těší víc Moskvu než Kyjev.
Co nám to tedy o budoucí taktice Andreje Babiše říká? Oficiálně od jeho lidí sice slyšíme, že se chce zaměřit na, cituji, “umírněnější” voliče SPD, a to tvrdou kritikou vlády. Jenže to je spíše k úsměvu. Zaprvé umírněný volič SPD je dokonalý oxymoron, něco jako kulatý obdélník.
Čtěte také
Tvrdou kritikou vlády je nikdy nepřesvědčí, protože když Babiš vytáhne radikální nesmysl, dejme tomu, že není nutné důchodová reforma a že se do důchodu bude chodit v šedesáti letech, Okamura klidně řekne, že v padesáti. Viděli jsme to v soft forma už minulosti: Když Babiš sliboval nižší DPH na pivo, Okamura řekl, že by ji rovnou zrušil. Takže tudy cesta nepovede.
Předobraz Fidesz
Kudy povede? Aby převzal voliče SPD, bude Babiš muset zradikalizovat své postoje v zásadních otázkách. Bude muset vystupovat proti Evropské Unii, proti NATO, proti pomoci Ukrajině.
Čtěte také
To jsou témata, která naštvané voliče SPD a mimochodem dalších, ještě radikálnějších mimoparlamentních formací zajímají – protože pro ně symbolizují odpor k současnému systému, o kterém jsou přesvědčeni, že jim nic nepřináší a tak by ho nejraději zničili. Bez antisystémové rétoriky nemá Babiš u extrémněji naladěných voličů šanci.
Takže co se dá od ANO očekávat? Mix tvrdého ekonomického populismu a rozmělňování dosavadní proevropské a obecně prozápadní orientace. Máme tady nakonec jeden předobraz, ke kterému Andrej Babiš vcelku otevřeně vzhlíží.
Je jím formace Viktora Orbána, Fidesz, která byla také na počátku liberální a proevropská a nyní doputovala na opačnou stranu spektra. Je tvrdě národovecká, je relativně zadobře s Vladimirem Putinem, v Evropské unii platí za totálního troublemakera. Babiš považuje Orbána za svého přítele, takže jistě nebude mít problém se od něj učit.
Izolovaný v opozici
Může tahle strategie vést k Babišově úspěchu a jeho návratu k moci? S opatrností můžeme říci, že spíše ne. V Česku neexistuje tak silný jednotící národovecký fundament jako v Maďarsku, kde se Orbán může odvolávat “trianonskou křivdu” a snít o Velkých Uhrách.
Čtěte také
I když Babiš možná přetáhne nějaké voliče krajní pravice, může tím otrávit poslední zbytky původních voličů z roku 2013. A především: radikalizací se jeho už tak mizerný koaliční potenciál přiblíží nule. Proč by s ním po volbách vládl Tomio Okamura, kterého teď Babiš označuje za největšího nepřítele? Dopadl by jako ČSSD a KSČM a nikdy to neudělá. A ze standardních formací s Babišem nebude chtít vládnout už vůbec nikdo.
Andrej Babiš tak může další volby klidně vyhrát, podobně, jako vyhrává Viktor Orbán. Ovšem narozdíl od jeho vzoru mu to zřejmě nebude na vládu stačit. A zatímco Orbán je izolovaný ve vládě, Babiš zůstane izolovaný v opozici. Inu, když dva dělají totéž, k témuž výsledku to nutně nevede.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
