Petr Holub: Zvýšení důchodů na úkor mladších generací

13. srpen 2018

Senát vrátil vládní návrh na zvýšení důchodů s vylepšením. Ministři doporučovali zvýšit důchody o tisíc korun měsíčně občanům, kterým je přes 85 let.

Senátoři naopak chtějí, aby stejný nárok měli rovněž všichni, kdo jsou v penzi 25 let. To rozšíří počet těch, kteří budou zvýhodněni, z plánovaných 200 tisíc na dvojnásobek. Podle senátorů z ODS, kteří se změnou přišli, to však je jedině spravedlivé. Přece nemá smysl diskriminovat ženy, které dříve chodily do penze před šedesátkou a pobírají nižší důchody.

Petr Holub: Na obzoru penzijní reforma. Už zase?

senior, důchodce

Nechal bych to koňovi, ten má větší hlavu. Takovou reakci si vynucuje počínající debata o důchodové reformě. Nad vším mávnout rukou a nechat, ať jdou věci svou cestou.

Nutno však říci, že v návrhu senátorů o spravedlnost nejde. Důchody fungují jako pojišťovací systém a spravedlivé v něm může být jen to, že každý dostane jako penzi částku, která odpovídá tomu, co odvedl jako pojistné.

Zvýšení důchodů o tisíc korun nejstarším penzistům má pokrýt jejich vyšší zdravotní náklady, na něco takového se ovšem peníze z důchodů nepoužívají. Pokud v některé zemi platby za vyšší zdravotní náklady existují, berou se ze systému, který pojišťuje občany na nemohoucnost ve stáří. Při zvýšení důchodů pro nejstarší penzisty tedy nejde o spravedlnost, ale solidaritu. Podle senátorů bychom tedy měli být solidárnější než podle vlády.

Obecně platí, že vládní návrh rozšiřuje solidaritu. Významnější než tisícikorunový příplatek je pravidlo, které zvyšuje základ penzí pro každého z devíti na deset procent hrubé mzdy. Každý důchodce tím vydělá od příštího roku přes 300 korun. Tím také zmíněné pravidlo umožní, aby se mohl premiér Andrej Babiš chlubit tím, že od příštího roku zvýší důchody o devět stovek, tedy nejvíc v historii.

Kontrolní otázka pro poslance

Zároveň se tím ovšem do budoucna zvětšuje přerozdělování od těch, kdo platili vyšší pojistné, k těm účastníkům systému, kteří odváděli méně nebo kratší dobu. To je nákladnější operace, než tisícikorunový příplatek, protože se ročně zvýší výdaje nejméně o deset miliard a tato částka v dalších letech poroste. U příplatku má jít o dvě respektive čtyři miliardy.

Petr Hartman: Důchodová reforma na věčné časy a nikdy jinak

02680782.jpeg

Čím více se člověk blíží důchodovému věku, tím více ho zajímají informace o tom, s jak vysokou penzí bude moci počítat.

Tuzemský důchodový systém má v sobě zabudován řadu solidárních prvků. Takový rozměr mají invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí důchody. Také vždy významně přerozděloval ve prospěch těch, kdo odváděli menší pojistné. Bylo to už neudržitelné, proto také ústavní soud v roce 2010 nařídil, ať se přerozdělování omezí. Za týden ovšem bude Poslanecká sněmovna znovu hlasovat o zákonu, který tyto prvky solidarity významně zvětšuje. Jestli poslanci opět pouze schválí vládní návrh, anebo k němu přihodí i přilepšení ze Senátu, je v zásadě jen okrajová okolnost.

Před hlasováním je ovšem dobré vědět, že oba návrhy jsou sice solidární, se spravedlností však mají společného pouze ten rozměr, že jsou nespravedlivé. Nejde jen o to, že mění během hry pojistná pravidla pro ty, kdo už desítky let odvádějí pojistné. Solidaritu pro nejstarší a pro ty, kdo platili méně, totiž bude nutné nějak zaplatit. Ze samotného vládního návrhu lze vyčíst, že po všech změnách z posledních dvou let se dostane důchodový systém do schodku okolo čtyř procent hrubého domácího produktu už za 20 nebo 30 let.

Petr Holub

Zákonem o dalším zvýšení důchodů se tento schodek ještě prohloubí. Jednoduše to znamená, že lidé, kteří dnes odvádějí pojistné, nebudou mít dost peněz na své penze. Kdo jim je zaplatí, tak zní kontrolní otázka pro poslance, kteří budou o dalším zvýšení důchodů na mimořádné schůzi hlasovat.

autor: Petr Holub
Spustit audio